Tak to vezmeme naráz

Poslední příspěvek je ze čtvrtka, takže to zkusím zase "zestručnit".

Ve čtvrtek večer jsem byl konečně koupit pohledy a v noci je ještě zanesl do schránky pro případ, že by ji vybírali ráno (není tomu tak a vybírají až ve tři odpoledne). Zas a znova musí člověk ocenit výhody elektronické komunikace. E-mail si sice člověk nikam nevystaví, ale kdyby měl člověk posílat pohled za 30 korun často, tak nevim nevim. Pak jsem se ješte v krátkosti stavil v elektro oddělení (Saturn) velkého nákupního střediska Donau Zentrum, ani tady se mi ty ceny nezdají nějak o moc výhodnější než u nás.

V pátek cvíka databází, vypráví to vážně dost pomalu a srozumitelně, někdy mi přijde, že se v tom pitvá až moc. Pak angličtina, dělali jsme stejný text jako na anglině pro informatiky, což se tentokráte ukázalo jako výhoda, protože mi ještě pořád nezačal posílat materiály na hodinu e-mailem.

Němčina zase zupr, ten chlapík vážně nenudí. Těsně před koncem se zvedla čtyřčlenná "tschechische Brigade", abychom stihli bus, na kolejích jsme vyzvedli tašky a Mili a vyrazili domů na víkend. Hned v Regensburgu nás čekala na dálnici zácpa. Asi 40 minut jsme se šoupali metr za metr (z toho velkou část v tunelu, takže se nedalo větrat, pokud zrovna člověk není milovníkem výfukových plynů). Další zácpa kvůli stavbě byla před Schwandorfem, přesto jsme se ale do Plzně dostali před šestou hodinou.

Zašel jsem si nabít Plzeňskou kartu na tři dny (vyjde to mnohem levněji než si kupovat jízdenku v busu, protože dostanu slevu množstevní i studentskou), cestou vítr foukal tak silně, že mi úplně zkroutil deštník (začal dělat uzel na hliníkové tyčce).

Začal jsem brát antibiotika. Holt angínu jsem vyležet nezvládl. Cítil už jsem se ale lépe a tak jsem mohl celý víkend strávit zase s Lenkou (no proč bych taky ostatně jezdil, že ano :).

V sobotu jsem koupil novou jarní bundu a s velkým potěšením jsem nechal zimní bundu už doma. Večer jsme šli s Lenkou do Komorního divadla na komedii "Jak je důležité míti Filipa". Už takhle podařený výkon herci vyzdobili několika neplánovanými výstupy, kupříkladu rozbitý zip na šatech a tedy holá záda i zadek představitelka Cecílie vtipně okomentovala v rámci své role, jiná herečka párkrát zaváhala s textem a tak se herci hlavně v závěrečné části vzájemně odbourávali a rozesmáli dokonce sami sebe.

Po příjemně strávené sobotě i neděli následovalo rychlé sbalení a rychlý přesun do Německa, který se obešel již bez kolon, neboť jsme jeli pozdě večer.

V pátek už mi dorazil materiál na dnešní (pondělní) angličtinu, vytiskl jsem ho ještě doma a nemusel řešit po ránu tisk v nějaké počítačové učebně (CIP-Pool).

Čtyřhodinovku SE budeme plánovaně nahrazovat jindy, tak jsem měl dnes přes oběd pauzu. Následující databáze vyučuje děkan a tak se na začátku hodiny probírali věci jako třeba očekávaný přechod na placení školného v Bavorsku, které může dosáhnout až 500€ za semestr.

Byl jsem dnes poprvé i na němčině určené spíše začátečníkům. Nejsem na tenhle kurz zaregistrován, ale jak se říká, "opakování je matka moudrosti" a "čim víc, tim víc". Tuhle skupinu vyučuje příjemná a pohledná profesorka. Je to Češka, což je užitečné vědět než začne člověk pronášet v mateřském jazyce nějaké poznámky na její hlavu.

Tak domnělý nový spolubydlící Andreas se sem minulý týden nestěhoval, ale evidentně odstěhovával. Ráno mě překvapilo, že v tom pokoji malovali. Odpoledne jsem se již seznámil se skutečným "spolubydlícím". Jmenuje se Markus a studuje zubní medicínu. Podle toho, že nevěděl, jak si zaregistrovat přístup na net k notebooku bude asi z prváku, takže to v případě bolesti zubu na konzultace nevypadá ;).