Milan v Rege ;-)

Prázdný pokoj

2006-08-16T23:59:00.000+02:00

A podobně jako jsme začali, také pomalu skončíme. Uklidili jsme a předali pokoj. Smutný to pohled na prázdné bílé stěny, které mi dělaly společnost půl roku. A byl to krásný půlrok...

Na policejní stanici a jiné příhody

2006-08-10T23:59:00.000+02:00

Od pondělního večera už jsem zase v Rege. Dá se říci, že už na dovolené. Musím ale ještě zařídit různá potvrzení a formuláře.

V úterý jsem byl ve škole, sekretariát němčiny i profesor SE mají dovolenou. Zjistil jsem tedy aspoň známku z Formulieren (1,7) a zrušil účet v bance. Ještě jsem netušil, jak moc se mi bude veškerá vybraná hotovost hodit.

Známku z SE jsem nakonec zjistil po zavolání jednomu chlapíkovi, který má na starosti zkoušky. Mám trojku, ale hlavně ze jsem to udělal. Neoficiální jedničky z DB a WE potvrdil.

Ve středu krátce po obědě jsme se chtěli s Lenkou vydat na výlet do blízké vesnice. Čekalo nás nepříjemné překvapení, všechny 4 pneumatiky někdo ze stran propíchal (asi hřebíkem), auto stálo na ráfcích.

Nebyli jsme jediní, kluk z Polska dopadl stejně. Někdo si evidentně vybral auta zahraničních studentů. Už to byl oznámit na policii. My jsme ji taky zavolali, poté co nám 'děsně milá' paní z asistenční služby oznámila, že to máme udělat před tím než nám pošle odtahovku.

Hodinu jsme čekali na policisty, pak mi zavolal, že jestli nechci čekat ještě déle, máme přijet na služebnu do města. Tam jsme sepsali oznámení a vydali se zpět. Odtahovku už jsme nevolali, protože bylo po šesté a leckde už by měli zavřeno.

Ve čtvrtek jsme pokračovali v hledání pneuservisů na internetu a obvolávali, abychom našli něco levného. Ještě že mám to volání přes internet a jazykově jsme na tom s Lenkou dostatečně slušně.

Asi v půl dvanácté jsme si přes asistenční službu nechali poslat odtah, do 50km bychom ho měli mít zadarmo. Dorazili chvíli po jedné, jedno odtahové vozidlo se jim porouchalo. Nezavolali nám, protože jim naše asistenční služba sdělila, že neumíme německy ani slovo ačkoliv jsem jí předtím výslovně potvrdil, že němčina ani angličtina není problém.

Odtáhli nás k sobě na druhý konec města, tam chvíli telefonovali, aby zkusili najít pneumatiky za nižší cenu než jsme je našli my. Mají tu dražší montáž (11,6€/pneu namísto 8,5€ v jiném), ale nakonec se dostali na stejnou cenu jako servis ve kterém by ty pneu měli až další den.

A tak jsme zase pěkně dlouho čekali něž ty pneu přivezou a namontují. Nakonec nás to stálo 174,40€ a já vážně ocenil, že jsem zrušil ten účet a mohlo na to ty peníze (v podstatě skoro všechny) použít. Nu hlavně, že jsme se měli jak vrátit do Čech.

Zkoušky, zkoušky

2006-08-01T15:41:00.000+02:00

V pondělí 23.7. jsem se měl vracet zpátky do Regensburgu na poslední týden. Slečna, se kterou jsem měl jet mě však zapomněla na autobusovém nádraží. Jedinou hodinu jsem měl v úterý ráno a pak ve středu odpoledne zkoušku z Formulieren und Abfassen von Texten a ve čtvrtek ráno poslední zkoušku z Intensivsprachkurs. Rychle jsem tedy přepnul na alternativní plán, úterní hodinu zameškal a užíval si volna s Lenkou v Čechách.

Ve středu jsme tedy společně vyrazili do Rege autem a ve čtvrtek odpoledne zase zpět jen co jsem si vyzvednul Schein (potvrzení) z předmětu Hörverstehen und Konversation. Mám jedničku, hihi.

Další neoficiální výsledky máme už i z Wirtschaftsenglisch. Z 55 lidí mají 4 lidi jedničku a já jsem mezi nimi. Mraky lidí neprošli, asi je to pro ně v prváku docela záhul.

Na netu jsou už výsledky Datenbanken. U každého Matrikelnummer je napsáno 100, 200, 300, 400 nebo 500. Usoudili jsme, že to po vydělení stem bude nejspíš známka. Mám 100 ;-).

O výsledky ze Software Engineering jsem si napsal mailem. Známku v hlavě prý nemá, ale prošli jsme prý s Davidem oba.

Nu teď nám ještě zbývá poprat se s haldou formulářů (záznamy o výsledcích, závěrečné zprávy a další potvrzení) a zahraniční studium je za námi.

Poslední hodina Intensivsprachkursu

2006-07-27T23:59:00.000+02:00

Výsledky zkoušky - Englisch

2006-07-21T15:22:00.000+02:00

Tak už máme neoficiální výsledky angličtiny pro informatiky. To je ta, na kterou jsem jel v soboru ráno vlakem a vstával kvůli ní ve tři hodiny. Ze 42 lidí má hodně lidí trojku, čtyřku (to tady ještě znamená, že udělal) i pětek je hned několik. Šestku nedostal nikdo. Jedničku mají jen dva jedinci a já jsem jedním z nich, hip hip hurá. Víc by se ale hodilo aby klaplo SE a DB ;-).

Zkouška Datenbanken

2006-07-21T10:54:00.000+02:00

Tak zkoušku Datenbanken mám právě za sebou. Zrovna jednoduché to nebylo, nu uvidíme, výsledky by měl dát příští čtvrtek na své webové stránky. Mohli jsme zase používat libovolné materiály, ale to člověka nezachrání (i když to dost pomůže, člověk se nemusí leccos biflovat na zpaměť). Musí vědět, jak se co používá a hlavně pochopit zadání.

Byli jsme rozděleni do dvou tříd. Naši třídu hlídal místní koordinátor programu Erasmus, jehož studenti tam zároveň psali zkoušku z jiného předmětu. Na tabuli nakreslil kruh a postupně v něm šrafoval uplynulý čas, abychom věděli, kolik času nám zbývá ;-).

A teď z jiného soudku. Němci mají naprosto uchylné dopravní prostředky ;). Jejich autobusy zásadně nevedou okna a to samé platí často i pro vlaky. A když vlak okno měl, tak bylo zablokované. Takže v létě je to slušná saunička.

V úterý jsem byl na Hiphopu, nic jiného jsem přes to učení tenhle týden nestihnul. Ostatní jsou na tom evidentně podobně a nebo se v tomhle vedru nechtějí hýbat. Místo 60 slečen jako v začátcích, jich přišlo jen 6.

Nu už se mi to tu opravdu chýlí ke konci. Ach jo. Příští týden už jen pár hodin (a zkoušek) Deutsch als Fremdsprache a hotovo...

Ranní cesta vlakem na zkoušku

2006-07-15T12:46:00.000+02:00

Ve čtvrtek jsme se s Lenkou vrátili do Plzně. Brácha měl totiž v pátek bakalářské promoce. Jeho ročník už musel nastoupit strukturované studium (bakalář-magistr), já jsem z poslední generace, která mohla studovat rovnou magisterské studium.

Němci mají ale bohužel zkoušky i v sobotu, od 8:15 jsem měl mít angličtinu, tak jsem musel na víkend zase zpátky do Německa.

Vyrazil jsem v sobotu ráno (3:58) osobákem z Plzně. Přesedání je ve Furthu a ve Schwandorfu. Cena je velmi příznivá, SONE+ na osobáky stojí 160Kč a kdybychom jeli dva, tak se o cenu ještě podělíme. Díky dohodě drah jde na ní dojet až do Regensburgu. Jede se 3 hodiny a 35 minut, z toho skoro 2 hodiny prvním vlakem v Čechách.

V Čechách nás čekala malá lokálka, ve které se spát moc dobře nedá. Na německé straně pak vlak jehož sedačky bych označil za první třídu.

Trošku nebezpečné je, ze na přestup je jen 5-8 minut. Nakonec jsme ale do Furthu přijeli přesně a do Schwandorffu ještě skoro o 6 minut dříve.

Na každý přestup jsem si dal na mobilu alarm 10 minut před očekávaným příjezdem, abych nezaspal, což se jistě vyplatilo. Nezvládl jsem jen počasí, vyrazil jsem příliš letně a ani v batohu neměl nic s dlouhým rukávem, tak jsem klepal kosu.

Do Regensburgu jsme dorazili přesně, naskočil jsem na bus, který nejel přímo ke škole a musel jsem jít pořádný kus pěšky, ale měl jsem aspoň jistotu, že se do školy dostanu včas.

Zkoušku z angličtiny pro informatiky v 8:15 jsem stihnul. Na rozdíl od předchozích zkoušek už bylo konečně moje jméno na seznamu (tenhle předmět je z oboru, do kterého jsem formálně zařazen) a nemusel jsem se dopisovat sám pod tabulku ;).

Studium a nebo dovolená?

2006-07-15T12:36:00.000+02:00

Do Německa jsem první červencovou neděl už nejel sám, Lenka má po zkouškách (to se někdo má ;) a jela se mnou. Poprvé za celou dobu tady jsem řídil já, cesta uběhla v pohodě (cirka 2 hodinky jízdy), ale na hranicích jsme (nejspíš kvůli WM 2006) stáli přesně hodinu ;(.

Kdo by čekal, že jsem se vůbec nevěnoval učení, ten se mýlí. Lenka mě k učení vždy nějak dostala ;). Každopádně to je asi nejpříjemnější zkouškové, jaké jsem zatím absolvoval.

Během posledního týdne výuky (5. a 6.7.) jsem absolvoval zkoušku z Business English a Deutsch für Austauschstudierende 1b. Na BE jsme ve středu přednesli pětiminutový referát a ve čtvrtek už byla normální zkouška ve velké posluchárně s dalšími kurzy angličtiny. Na němčině tři definice slov a pak esej. Na favkaře píšu docela dost esejí a textů. Všechny zkoušky z jazyka (BE, D1b, WE, EN) obsahují psaní asi 200-250 slov (cca 1A4), na němčině (Formulieren und Abfassen von Texten) píšeme nějaký text (nejčastěji Stellungnahme = "vyjádření") jako domácí úkol každý týden. Asi se ze mě stane spisovatel ;-).

Spectaculum

Nejvíc jsem začal šrotit na SE samozřejmě posledních pár dní před zkouškou i když slajdy s přednáškami už jsem louskal dlouho předtím (ne moc intenzivně). Večer před zkouškou jsme ale přesto zašli na místní "historický víkend". Nazývá se Regensburger Spectaculum a koná se od pátku do neděle. Pod Steiner Brücke ve starém městě na Dunaji vzniklo menší tržiště, kde se prodávali věci z kovů, kamenů či kůže, luky, meče a další historické věci. Několik atrakcí pro děti, hudebnící, divadlo, šermířské souboje a večer ohňostroj. Vstupné (nebo spíš mýtné) stálo 2€.

Bohužel jsem neměl foťák, takže fotky jsou převzaté z výše uvedené stránky.

Software Engineering

Zkouška z SE připadla na pondělí 10.7. na 15:00. Normálně je v učebnách několik vodorovných řad sestavených z jednotlivých stolků (pro jednotlivce), na zkoušku byly stolky samostatně a byly očíslované. Stejný systém je v učebnách, kde budou zkoušky z angličtin na FH.

Zkouška byla poměrně srozumitelná. Dokázal bych si představit těžší, ale jednoduchá rozhodně nebyla. Ve slovníku jsem hledal asi třikrát a ještě asi třikrát v seznamu 100 důležitých slov, které jsem si vypsal při učení, v excelu je abecedně seřadil (podle Lenčino nápadu obarvil různě slova dle členů der, die, das - to jsem samozřejmě jako správný favák prostě musel ponastavovat pro automatické obarvování ;).

Čas mi vystačil pünktlich, ani jsem si to po sobě nemohl číst znovu. Hodně jsme kreslili UML diagramy. O pocitech z výsledku těžko mluvit, buď je moje řešení dobře a nebo ne, těžko říct. Docela mě zklamalo, že výsledky budou prý v místním systému k dispozici asi až začátkem srpna.

Bad Abbach

V úterý jsme si udělali výlet do nedalekého městečka Bad Abbach. Je to malé lázeňské městečko. Dvě hodinky jsme pak strávili na kopci u "rotundy".

Lenka ji kreslila a já si ještě opakoval angličtinu (Wirtschaftsenglisch) na středeční zkoušku. Obrázek naskenovaný nemám a foťák taky ne, tak přidávám jednu fotku staženou z webu.

Cesta byla poměrně samotná byla taky docela zajímá, až jsme dojeli k nějaké místní továrně, tak jsme konečně přišli na to, co znamená ten obrázek na cedulích podle nichž jsem se rozhodl jet, továrnička ale za jízdy moc k poznání nebyla ;).

Morgenmuffel

2006-06-29T11:40:00.000+02:00

Tak dnes jsem trhnul svůj rekord. Dva budíky jsem vypnul a probudil se 5 minut před odjezdem autobusu (tj. čtvrt hodiny před začátkem vyučování). Rychle jsem se převléknul, vrazil notebook do brašny, v kuchyni popadl pár kousků toustového chleba a sýru, zamknul a ... stihnul jsem to :).

Včera jsem byl zase na tréninku Taekwon-Do. Obzvlášť v tomhle počasí je to pěkně výživné. Po tréninku na mě nezůstává nitka suchá a to chodím na tréninky pro úplné začátečníky, ale stačí to a dokonce se naučím i něco nového.

V Nettu je poznat, že nanuky v tomhle počasí frčí. Mrazák mají poloprázdný, je tam jen pár nejdražších druhů. Tak jsem si za jedno euro koupil tentokráte ne půl litr (už neměli) ale rovnou litr zmrzliny. Na koleji byla zase jen Angelika, zdráhala se, ale aspoň kousek si vzala. Slečna z vedlejší půlky patra zrovna snídala, takže nechtěla, ale nabídla mi, že oni mají v kuchyňce mrazák, takže to aspoň nepřišlo nazmar (nebo jsem se nemusel přeplácat zmrzkou ;).

Nu nic, jdu se zase učit. Zítra nás čeká test z Intensivsprachkurs a už brzy i první zkoušky ;(.

Ale ještě předtím zase malá ukázečka toho, že univerzita vypadá spíše jako bunkr. Nemám tu teď digitál, ale měl jsem ve škole notebook s webkamerou, takže jedna fotečka by byla.

Takže příští semestr už zase v Čechách

2006-06-28T09:14:00.000+02:00

Dnes mi přišel e-mail z Fachhochschule. Žádal jsme o stipendium z místního Stiftungu a včera zasedala rada, která rozhodovala o přidělování. Nevyšlo to ;-(. Škoda, byl bych tu rád ještě další semestr zůstal. Takže se budu muset přece jen vrátit do Čech a pokusit se dokončit studium. Byl jsem na tuhle variantu už připraven (zapsané předměty na ZČU, zadaná diplomka), ale stejně mě to mrzí. Stejný e-mail dostal i Jirka (já ho vlastně dostal v kopii ;). Oceňuji ale, že nám to aspoň poslal e-mailem a nemusím čekat, až dorazí dopis do Čech.

Sehr geehrte Damen und Herren,
leider musste Ihre Bewerbung für ein Stipendium der Stiftung zur Förderung der FH Regensburg abgelehnt werden. Es tut mir sehr Leid. Es gab sehr viele Bewerbungen und es konnten nur 6 Stipendien vergeben werden.
Ihnen die besten Wünsche für Ihre Zukunft, i.A. Wilhelm Bomke

Dr. Wilhelm Bomke
Akademisches Auslandsamt und
Allgemeine Studienberatung
FH Regensburg
Tel. 0941-943-1068
Fax 0941-943-1427
mail auslandsamt@fh-regensburg.de

Vážené dámy a pánové,
bohužel musela být Vaše žádost o stipendium u "nadace pro podporu FH Regensburg" zamítnuta. Je mi to velmi líto. Bylo velmi mnoho žádostí a mohlo být přiděleno jen 6 stipendií. Nejlepší přání pro Vaši budoucnost, z pověření Wilhelm Bomke.

Ještě je naděje

2006-06-25T21:28:00.000+02:00

Zmíněná naděje se týká Stiftungu, místního stipendia. Konečně jsme se dozvěděli, že rozhodování o přidělování by mělo proběhnout až v úterý 27.6. Tak držte palce, ať to vyjde a můžu tu ještě semestr zůstat. Nějak se mi nechce příští rok skončit se studiem ;).

Počasí zatím stále přeje. Když leje, tak zatím přes noc. Z toho mám fakt radost. Můžu se přemisťovat na kole a kdyby se déšť choval takhle ohleduplně, tak snad ani nepotřebuji průkazku na MHD. Už jsem dlouho nebyl na bruslích, takže jsem si to dneska vynahradil a do města i zpátky jel na bruslích.

Jen na učení to moc fajn není, občas přečte člověk těch slajdů naráz hodně, ale častěji u toho usínám a čtu pak jeden slajd třikrát a stejně pořádně nevím o čem byl.

Včera jsem byl na grilovačce a při té příležitosti sledoval fotbal Deutschland-Schweden. Zatím první zápas (a nevylučuji, že poslední ;) z WM, který jsem viděl. Němci vyhráli 2:0, takže to pak patřičně v ulicích slavili v troubících autech ověnčených vlajkami. Vůbec jsem si mezi těmi euforií omámenými řidiči na kole nepřipadal bezpečně. A poté co jsem 10 metrů za křižovatkou viděl auto převrácené na střechu tak už teprve ne.

Fotbal a tak podobně

2006-06-20T16:08:00.000+02:00

Německo opravdu žije fotbalem. Je zmiňován ve spoustě reklam, na výrobcích. Hospody i nákupní střediska pořádají promítání na velkých plátnech. Dokonce i v menze na univerzitě jsou přenášeny všechny zápasy. Některá auta mají namontovanou německou vlajku.

I když v českých novinách už jsem taky četl článek, že některé hospody už se snaží lákat i na "u nás žádný fotbal".

Konec zdejšího pobytu už se začíná ozývat (i když ještě nějaký ten měsíc zbývá), zítra jdeme s Tutoren připravit odhlašovací formulář z kolejí a vysvětlí nám předávání klíčů apod.

V noci tu vydatně lilo, ale dnes už zase celý svítí sluníčko a to se mi vážně líbí. Koupil jsem si zase půllitrovou zmrzlinu, ale tentokrát už tu byla aspoň Angelika, takže mi s ní pomohla ;).

Kolo

2006-06-19T19:01:00.000+02:00

Po devíti báječných dnech strávených v Čechách jsem se včera vrátil zase do Rege. Jel jsem autem s Katkou, která si vezla na střeše kolo a na druhém držáku vzala kolo moje. Dneska jsem na něm jel do školy, pak jsem objel obě knihovny a zajel i do banky. Je to parádička nemuset se omezovat jízdním řádem autobusů. A jak jsem říkal mnohokrát, podmínky (cyklistické stezky) jsou v Regensburgu velmi dobré.

Upomínka a termíny zkoušek

2006-06-07T23:59:00.000+02:00

Tak koukám, že jsem už pěkně dlouho nenapsal nic do blogu. O to je vtipnější, že zrovna, když něco sepíšu, tak je Blogger mimo provoz a budu to sem muset uložit později. Nu v Rege není vcelku nic nového. Zima je tu stejná jako v Čechách. V pondělí byl svátek a v úterý jsme měli ještě prázdniny, takže jsem strávil krásný prodloužený víkend v Čechách.

Když jsem včera večer přijel zpět do Německa, čekalo mne ve schránce nemilé překvapení - upomínka z knihovny. Prý že jsem nevrátil dva vypůjčené výukové programy. Běží mi tedy poplatek, který je momentálně 7,5€. Jenže já vrátil všechny tři (ještě jeden, který v upomínce nezmiňují) hned druhý den. Jenže jim nefungoval systém a knihovnice mi nabídla, že to tam můžu nechat a až bude systém po víkendu fungovat, že to tam zadá. Dnes ráno jsem do knihovny zašel a hle, ukázalo se, že tam ty kufříky, ve kterých tyhle cd-romy a dvd půjčují opravdu mají. Docela jsem si oddychnul, protože jinak bych se asi nedoplatil.

Už jsem zjistil návrhy termínů na zkoušky (nemusí být takto definitivní a je nutné to průběžně sledovat). Na každý předmět je vždy jen jeden termín. Mám je rozložené docela sympaticky přes celý červenec (6, 10, 12, 15, 21.7.2006). Jedna z angličtin má termín dokonce v sobotu. K tomu mě ještě čekají závěrečné písemky asi ve čtyřech předmětech němčiny na univerzitě. Ty by se měly konat většinou poslední hodinu semestru. Výuka na Uni na rozdíl od FH poběží ještě celý červenec, protože začala později. Takže budu do školy chodit i ve zkouškovém.

Neblahé předzvěsti

2006-05-31T20:58:00.000+02:00

Na angličtině jsme v pondělí pracovali se stejným textem jako na páteční hodině, takže zaškrtání správných odpovědí bylo pro mě otázkou pár sekund. Ani odpovědím na otázky jsem se moc dlouho nevěnoval a cvičil se tedy spíše v němčině čtením Uni-Spiegel.

Na SE nás bylo cirka 28 a z toho osm nás tam mělo notebooka (z toho dva maličký Mac - vypadá fakt super malinkatý ;).

Do začátku zkouškového zbývá něco málo přes měsíc. Zrovna včera jsem kontroloval seznam zkoušek, který vyvěsili na webu, jestli tam mám všechno správně zapsané. Na FH jsem přihlášen na dvě zkoušky z oborových předmětů, tři angličtiny a jednu němčinu. K tomu pak budu dělat ještě nějaké zkoušky z kurzu němčiny na Uni. Doufám, že se mi podaří uznání těch oborových předmětů, abych pak nemusel dělat ještě nějaké zkoušky v Plzni.

Dnes byl na ZČU předzápis, zapsal mě brácha a kupodivu se podařilo zapsat vše, co jsem si do pátého ročníku naplánoval. Konec se studia se nebezpečně blíží ;(.

Flohmarkt

2006-05-27T15:27:00.000+02:00

Na začátek malý jazykový koutek. Flohmarkt znamená bleší trh. Teď už víte, o čem budu mluvit ;) a jdeme na to. Vydal jsem se dnes do města na místo, kde se má tenhle trh každou sobotu konat. Po usilovném hledání nějakého většího venkovního plácku jsem objevil budovu s nápisem Flohmarkt.

Lidi tam prodávali veteš, kterou vyštrachali na půdách apod. Často věci skoro starožitné, nějaké oblečení, v jedné části i televize, někdo občas mobily. Já přijel kvůli kolu či koloběžce, kluci z Polska a Turecka tu před časem nakoupili za rozumnou cenu. Kola dnes prodával jen jeden chlapík venku a za ty ceny jsem je opravdu nechtěl (starší horské za 60€ a starý křáp za 25€).

Tak jsem si koupil v jednom z krámků kapesní dalekohled (velikosti divadelního kukátka) za 6€. Samozřejmě made in China, ale přibližuje překvapivě dobře. Pak ještě pálky na badminton za 1€ a do třetice od jedné babičky ještě přilbu na kolečkové brusle po jejím vnukovi za 4,50€. Nese už notné známky užívání, je docela odřená apod., ale cena mi přišla rozumná, tak zkusím chránit i tu část těla, která mě má v budoucnu živit.

Himmelfahrt

2006-05-26T16:35:00.000+02:00

Po snaze o originální nadpis jsem šáhnul k názvu včerejšího státního svátku. Jeho celé znění je Christi Himmelfahrt a znamená Nanebevstoupení Páně. Nu a pro nás to znamenalo především to, že nebyla škola. Samozřejmě ani sporty, což je škoda, protože když má člověk volno, tak by tam zrovna docela zašel. Nu já byl stejně tak zabraný do práce, že jsem úplně zapomněl, že byl na čtvrtek zase plánovaný Stammtisch na Dultu.

Do školy jsem chtěl dnes vyrazit na bruslích, ale počasí ráno nepřálo, tak jsem se musel spolehnout na bus a pak ranní rozcvičku svižnou chůzí, páč přímý bus nám o minutu ujel.

Když nám angličtinář posílal materiály k vytištění na hodinu, psal, že si je vědom, že si spousta lidí bude chtít udělat prodloužený víkend, obzvlášť když výuka nějaké profesora nebude. Takže nebude tenhle pátek počítat chybějící docházku. Sešlo se nás asi 10 oproti normálním 40 až 50 lidem, přesto výuka proběhla.

Na němčině jsme se dozvěděli výsledky našeho prvního průběžného testu. Získal jsem 42,5 bodů ze 46, takže mám známku 1.0. Vůbec bych se nezlobil, kdyby to tak šlo i dále.

Deutsch lernen

2006-05-22T16:33:00.000+02:00

Víkend jsem zase strávil v Čechách. Tentokrát jsem ale docela dost času strávil učením se na test z němčiny, který píšeme v úterý.

Na pondělní přednášky jsem si poprvé vzal notebooka, abych mohl dělat nějaká cvičení z němčiny a ještě zkoušet zachytit něco z přednášky. Jako obvykle jsem předtím, než jsem si vytáhl notebooka místy usínal. Ne že by nebylo zajímavé to, co povídá, ale poslouchání je nějak vyčerpávající.

Taková malá zajímavost ze školních lavic. Velké množství německých studentů nosí do školy svoje poznámky ve velkých kancelářských šanonech.

Dult

2006-05-17T23:59:00.000+02:00

Na Hiphopu jsme v úterý dneska trhli rekord. Ten kluk z minula přišel a ještě přišel jeden nový. Takže společně s předcvičujícím jsme tam byli 4 klucí :).

Ve středu byl Stammtisch zamluven na středu ve stanu na Dultu. Sraz byl na kamenném mostě již v 18:30. To mi teprve začínal trénink, ale došlo mi, že se to pak bude odehrávat na Dultplatz, kde jsem předminulou sobotu nezastihnul blešák, ale stavbu kolotočů.

Dult je místní lidový svátek a probíhá obyčejně dva týdny, letos je 12.-28. května. V překladu Dult znamená jarmark nebo výroční trh.

Na Dultplatz jsem dorazil cirka ve 20:30 a nejdříve jsem ho celý prošel. Na začátku bylo tržiště s hrnci, pouzdry na mobil, záclonami, mastičkami a tradičními oděvy. Dále už se střídaly krámky se sladkostmi, popcornem a dalšími slanými věcmi jako tradiční Brezen (vypadají jako preclíky).

Mezi tím vším bylo několik velkých stanů a pár menších dřevěných staveb pro posezení nad pivem i jídlem s obsluhou v tradičních krojích. V jednom ze stanů hrála kapela v tradičních krojích na elektrické kytary a další hudební nástroje všechno možné od jejich tradičních písní až po rokenrol.

V jednom ze stanů jsem našel 2 Tutoren a dva kluky, nikdo další krom francouzů, kteří už odešli, nedorazil. Většina lidí už totiž na Dultu byla v sobotu.

Samozrejmě tu nechyběli kolotoče jako na naší pouti a jiné atrakce pro děti. Každou středu je Kinder- a Familientag a tak jsou všude slevy. Tak jsem si jeden z kolotočů společně se Simone vyzkoušel.

Na několika ramenech byly umístěny 3 vozíky pro 4 lidi, vozíky se mohly točit okolo své osy, hlavní část se taky točila a mohla se hýbat i nahoru. Takže to dokázalo vytvořit opravdu různorodé pohyby.

Sotva Simone po rozjezdu prohlásila, že to není moc rychlé, tak se to pořádně rozjelo. Za 1,5€ docela dlouhá zábava. Je ale docela sranda, jak musí člověk věřit, že se to nerozsype, vozík neuletí a nebo nepovolí ten kus kovu, kterým jste přiklopeni.

abc12345

2006-05-15T22:29:00.000+02:00

Tomu říkám originální titulek. Nu jak jinak by měl člověk shrnout těhle pár v podstatě ne moc souvisejících stručných informací?

Na víkend jsem byl zase v Čechách. Je úžasné kolik toho může člověk stihnout.

Příští týden nás čeká první test z Intensivsprachkurs DaF. Utíká to neuvěřitelně rychle.

Minulý týden jsem na Uni už zase potkal dva další Čechy. Je vážně poznat jak blízko jsme od rodné domoviny.

Výlet do Passau (Pasova) plánovaný na příští neděli Tutoren odvolali.

Na tréninku Taekwon-Do už začátečníci (někteří tam byli podruhé) cvičili druhou sestavu (Dan-Gul). Přesto považuji tyhle tréninky za nejlepší z nabídky sportů, které navštěvuji.

Češi kam se podíváš

2006-05-08T23:59:00.000+02:00

Delší dobu jsem zase nic nenapsal (stejně nejspíš skoro nikdo nemá čas na každodenní počtení;), tak se pokusím trochu napravit.

Jak už jsem psal dříve člověk tu narazí na docela dost Čechů. Když jsem spěchal minulý týden na hodinu, tak jsem zaslechl dvě Češky před univerzitou. V pátek jsme na hodině Phonetik potkali další dvě češky studující na Uni. Dneska mě pak ještě dorazil, když jednomu Němci po tréninku vysvětluji, že jsem mu úplně neporozuměl, páč jsem z Čech a on povídá, že on taky. Do šesti let žil v Nýřanech. Jeho otec je Němec a tak teď už 25 let žije v Německu.

Docela dost v poslední době používám brusle, párkrát jsem na nich už jel i ráno do školy (třeba dneska) a v sobotu jsem jel do města zkusit najít bleší trh, abych si případně pořídil nějaké staré kolo. Místo trhu tam stavěli pouť, tak holt některou další sobotu musím vyrazit jinam.

Na dnešním tréninku Taekwon-Do jsme si zase pěkně mákli. Na závěr jsme posilovali břicho, pak nohy a ještě dělali spoustu úderů. V některých fázích už mi bylo jasné, že většina z nás bude zítra asi chodit s obtížemi ;-).

Dověděli jsme se i smutnou novinu. Loni byly tréninky v univerzitní hale, letos univerzita nedala k dispozici žádné prostory. Bylo by prý nefér, abychom dostali tréninky za 15€ na semestr, když ostatní platí přes 30€ na měsíc. Takže po nás bude chtít 3€ za trénink. Budu to muset ještě promyslet, není to zrovna levné, ale jsou to nejlepší tréninky ze všech „sportů“, které navštěvuji a 3€ tady člověk dá za jedno pivko.

Capoeira a další bojová umění

2006-05-04T23:59:00.000+02:00

Včera jsem byl zase na tréninku Taekwon-Do. Vážně se mi líbí to, že je to vážně makačka. Člověk propotí veškeré oblečení, to se mi na ostatních sportech nestává ;-). Tentokráte přišlo zase pár nových lidí (studentů).

Dnes jsem se rozhodnul, že trochu proškrtám hodiny němčiny. Nebudu chodit na hodiny Oberstufe a nechám to „jen“ na 14 hodinách němčiny týdně. Musím si nechat nějaký čas na to, abych se mohl pak sám na danou gramatiku a hlavně slovíčka ještě podívat, udělat domácí úkoly a projet cvičení. Dnešní domácí úkol jsem dělal v areálu sport centra a dopisoval ho ještě na lavičce v tělocvičně.

Večer jsem byl poprvé na kurzu Capoeiry. Účast byla přibližně 50 lidí se slabou převahou něžného (hihi) pohlaví. Projeli jsme základní pohyb, skrčení a kop. Zatím nikterak vysilující, ale docela se mi to líbilo. Celou dobu hraje odpovídající hudba. Půl hoďky na to jsem vyrazil na kurz sebeobrany (Selbstverteidigung). Byly tam tak 2/3 holek a 6 kluků. Projeli jsme nácvik úderů, úder loktem, přední kop (i s tréninkem na lapu), vyproštění ze škrcení a držení za ruku. Vyučuje to chlapík, který se věnuje nejspíš hlavně karate a sekunduje mu slečna, která dělá asi Jiu-Jitsu, i když to mají oba nejspíš namixované.

Na obou kurzech jsem se zase potkal s francouzskou studentkou, se kterou chodím i na Taekwon-Do a MTV-Dance. Ta toho asi evidentně taky hodlá stíhat mnoho, tím totiž výčet jejích sportů nekončí ;), ale o tom jindy.

Čtvrtek až úterý

2006-05-03T11:22:00.000+02:00

Ve čtvrtek ráno jsem šel na hodinu němčiny vyšší úrovně. Odpoledne jsem šel na hodinu „porozumění poslechu a konverzace“. Sednul jsem si a po chvíli se mi zdá, že jsem na papíru mé sousedky zahlédnul češtinu a bylo to tak. V místnosti bylo cirka 25 lidí a já si sednu zrovna vedle Češky (jediná v místnosti), kterou jsem nikdy předtím neviděl.

Hned po hodině jsme vyrazili do Plzně. Nemohl jsem tedy jít na kurz Capoeiry, ale kluky čekali doma nějaké zkoušky. A mě docela dost příjemných akcí. V pátek do Prahy na přednášku. V sobotu ráno návrat, přes dopoledne to dospat. V neděli seminář Taekwon-Do, abych nezapomněl, jak mám správně cvičit podle našeho ;). Chvíli jsem pobyl doma, ale většinu času jsem strávil s Lenkou. To bude zase těžké zvykání na německou samotku.

Vraceli jsme se tentokráte až v úterý, takže jsem v Německu zase zameškal pár hodin. Stihnul jsem až večerní hodinu MTV-Dance (hiphopu). Tentokráte už jsme tam byli jen dva kluci (tj. já a ten co předcvičuje). Posledně jsem měl docela špatný odhad počtu slečen. Včera jsem je spočítal - bylo jich asi 75.

Hodinu na to jsem šel zase na Aikido. Chodí tam tak tři chlapíci s černým páskem (posledně dva a jedna zástupkyně něžného pohlaví), tak 10 kluků a jedna paní s bílým páskem a tak 5 kluků, kteří jsme tam poprvé. Po tréninku jsem došel pěšky ke škole (chtělo by to sehnat kolo) na zastávce jsem zaslechnul zase češtinu a ono zase další češi (slečna studuje jazyky, mladík práva).

V noci jsem se přes internet zapsal na zkoušky. Zatím nejsou známy žádné termíny, ale prostě se musíme do 12.5. zapsat.

Učit se, učit se... studieren, studieren...

2006-04-26T22:08:00.000+02:00

Tak to vypadá, že doba mého poloprázdného rozvrhu skončila. Krom sportů se teď ještě zdá se pustím do pořádného studia němčiny (no vždyť kvůli tomu tu jsem :).

David už byl na jedné z hodin programu univerzity Deutsch als Fremdsprache včera, příjemná vyučující je nechala udělat vstupní test pro zjištění úrovně (člověk pak nesmí chodit na kurzy vyšší úrovně) a nijak nepátrala po tom, že studujeme FH a ne Uni.

Dnes Davidovi řekla, že může chodit do skupiny druhé úrovně (N2), páč získal 60 bodů, což ho fakt dost překvapilo, ale nejspíš zůstane u tohohle předmětu (pro N1). Já přišel dnes taky a nechala mě ten test taky napsat. Získal jsem 73 bodů ze 105. Od 70 bodů je to prý už Oberstuffe 1. Soudě podle nástěnky se na tomhle stupni pohybuje největší část regulérních studentů. Nu aspoň v testu se občas projeví ta léta studia :). Takže bych měl prý chodit aspoň o 1 úroveň výš nebo až o dvě.

Je to mimochodem poměrně nová forma testu, zrovna v pondělí jsme s takovouhle formou pracovali na anglině. Prý k tomu směřuje většina jazykových testů. V textu jsou některá slova (třeba každé páté) zkrácená (zde cirka z půlky, ale může to být třeba na 1 písmeno) a já musím doplnit zbytek. Člověk musí chápat obsah a mít i odpovídající slovní zásobu. Jak říkal angličtinář, není to úplně jednoduchá forma testu, protože vyžaduje konkrétní slovo. On sám posledně získal ve svém mateřském jazyce asi 96%. Tenhle německý test je záměrně dost těžký, aby se jím odlišili i úrovně blížící se mateřskému jazyku.

Tak jsem si během dne zkusil poskládat rozvrh z předmětů úrovní N1, N2, O1. Dohromady to dělá 20 hodin týdně němčiny, tak uvidím, jak to půjde zvládat, dle potřeby to nějak zredukuji :). Trošku se mi to kryje s databázemi a cvičením SE, takže u nich možná skončím na samostudiu.

Večer zase hurá na Taekwon-Do. Nu začínám to mít fakt nabité, nestíhal jsem už bez sportů a němčiny, takže teď to bude teprve sranda.

Sportem ku zdraví

2006-04-25T23:35:00.000+02:00

Po škole jsem byl nakoupit nějaké pečivo a dostal jsem chuť na zmrzlinu. Za půl eura měli v krabici půl litru zmrzliny (jahodová, okolo vanilková a pak ještě čokoládová). Bohužel jsem nezastihnul žádného spolubydlícího, s kterým bych se rozdělil a mrazák nemáme, tak jsem ji celou spořádal :).

Nabídka sportů na uni je opravdu bohatá a narozdíl od Plzně se tu na většinu věcí člověk nemusí nijak přihlašovat a prostě jen začne chodit. Večer jsem vyrazil na MTV-Dance aneb hoďka hiphopu (18-19:00). Bylo tam tak skoro čtyřicet slečen a krom mě ještě dva kluci, z toho jeden to předcvičoval :). Nu tohle mi nijak nevadí, takže příště dorazím zase.

Potkal jsem tam i Fionu. Je z Francie a včera byla se mnou na Taekwon-Do tréninku (občas taky měla hoňku pobrat co po nás trenér chce). Na TKD byla teprve třetí týden, ale asi se musela nějakému sportu už věnovat, protože zmáknout ten trénink nebyla žádná sranda. Kéž bych, když jsem začínal, dokázal koupnout nohou tak vysoko jako ona :).

Po hiphopu šla ještě vyzkoušet Escrimu, filipínské bojové umění. To mě moc neláká. Ale znovu jsem si u vchodu prohlédnul rozpis sportů a všimnul si, že o hodinu později (20-21:30) začíná Aikido. Tak jsem se tam zašel mrknout. Trénink se mi líbil a zkusím ho taky zařadit do plánu :). Nebylo to moc náročné na fyzičku, ale stejně jsem zvědav, jestli se po takové dávce sportu budu moct zítra hýbat.

Cestou zpátky v autobuse jsem si pročítal brožurku „1000 nejpoužívanějších vět a obratů v Němčině“ a náhle se hned za mnou ozve český hlas: „Promiňte, tu knížku jste koupil tady nebo v Čechách“. Já to vždycky říkám, že si člověk v cizině nemůže být jist, kde narazí na někoho, kdo mluví jeho řečí, takže ještě štěstí, že nemám ve zvyku někoho pomlouvat a myslet si, že mi nerozumí ;). Tahle slečna už tu žije tři čtvrtě roku, vyučila se u nás kuchařkou a servírkou a tady pracuje.

Uni začala a znovu na tréninku

2006-04-24T23:26:00.000+02:00

Dnes začaly přednášky na univerzitě. Bus "4" byl tedy posílen v 7, 8, 9 z 20 minutového intervalu na 10. Přesto to v osm hodin (první hodina je od 8:15) vypadalo jako v naší 30 nebo 41 :).

Večer jsem byl na tréninku Taekwon-Do. Nohy se ještě po dlouhém nic nedělání a svižném středečním tréninku následovaném čtvrtečním bruslením do starého města (2x20min) pořádně nevzpamatovaly a už je čekala další zábava.

Dá se říci leccos, ale rozhodně ne, že to byla oddychovka. Trénink jel zase svižně a místo hodiny se protáhl na 1,5h. Sice tam byli začátečníci s bílými, žlutými a dalšími pásky (a dvě slečny bez), přesto se cvičily kopy všeho druhu od yopcha po goro a všechny kopy nejlépe na hlavu.

Jak už jsem říkal, sestavy cvičí minimálně tak 3x rychleji než my a provedení se mi zrovna moc nelíbí (holt zvyk je zvyk), přijde mi to odfláknuté, jak kdyby si u nás někdo tul jen zrychleně projížděl. Nápřahy se taky dělají jinak, ale jinak to vypadá, že posloupnost technik je shodná. Jen lidi s určitou barvou pásku cvičí tak cirka o 2 sestavy dál než u nás. Nevšiml jsem si ale zda používají frčky.

Docela se mi líbí, že během tréninku se neztrácí příliš čas základním rozcvičováním, tělocvična je udělaná tak, že se lidi, kteří přišli na další trénink rozcvičují sami vzadu (dle sylabu na webu má chodit člověk 15 minut před začátkem).

Závěr: i tréninky pro začátečníky budou nejspíš značným přínosem ;).

Drážďany

2006-04-23T23:59:00.001+02:00

Na víkend 22.-23.4. pro nás Tutoren připravili výlet do Drážďan. Cena za dopravu a ubytování 50€. Odjezd od Fachhochschule v 7.30 (od našich kolejí pak v 7.40).

Tak teď následuje velmi dlouhý popis našeho víkendu ;). Koho to nebaví číst, může si rovnou prohlédnout fotky.

Kompletní série fotek z Drážďan
- zatím neobsahuje popisky, možná je časem dodám ;(
- nemáte-li zrovna velikánský displej, doporučuji přepnout prohlížeč pomocí
stisku klávesy F11 (do původního stavu se dostanete opětovným stiskem)

V autobuse za mnou seděl kluk z Turecka se svou německou BigSister (Ulrike). Svět je malý, zrovna vedle ní sedím na hodině Wirtschaftsenglisch. Nevím jestli je to jen náhoda nebo to tak přidělili schválně, ale perfektně se k sobě hodí výškově, oba jsou skoro o hlavu větší než já. Celou dobu v autobusu i v Drážďanech se mu trpělivě věnovala a učila ho němčinu (slovíčka, věty) nebo mu překládala důležité věci do angličtiny.

Po poledni jsme dorazili do Drážďan a absolvovali projížďku městem v našem autobusu s profesionální průvodkyní. Pak jsme bus opustili a prošli s ní staré město po svých.

Tenhle rok slaví město 800 let. Za druhé světové války byla velká část města naprosto zničena silným bombardováním. Bylo zničeno množství historických budov, z nichž některé byly po válce znovu postaveny. Používají tu na stavby ale kámen, který díky vodě a vzduchu černá, takže to na mě působilo dost starodávně :).

Například Frauenkirche, u kterého jsme dostali pak rozchod, byl znovu vybudován až v letech 1994-2005 z prostředků z celého světa. Stavba obsahuje i některé původní kameny, u kterých se složitě určovalo, kam patří.

Drážďany jsou proslulé množstvím zelené plochy ve městě, zabírá skoro polovinu rozlohy města. Krom lesa a širokých zelených pásů podél Labe sloužících jako protipovodňové opatření je ve městě kupříkladu i pěkný park 1km široký a 2km dlouhý.

Mnoho budov (vily apod.) se teď opravuje. Díky odlivu části obyvatelstva do západního Německa je v Drážďanech teď asi 40 000 volných bytů.

Během krátkého rozchodu se naše početná česká skupinka vydala společně na jídlo a pak taky jako poslední s desetiminutovým zpožděním dorazila na sraz.

Následoval přesun autobusem na ubytovnu. K našemu překvapení se jednalo o loď „Koje“ kotvící ve slepém rameni Labe. Za cenu od 15,50€ za noc si člověk může půjčit kolo, jsou k dispozici 2 starší počítače s internetem a v ceně je snídaně.

Po základním ubytování (byl jsem na pokoji s dvěma Číňany) jsem vyrazil s jednou skupinkou do města.

Mohli jsme vyrazit i do Semperoper a třeba by se nám podařilo sehnat lístky, ale ty levné se prý pohybují od 20 do 60€ a jít tam v khaki kapsáčích se mi taky nechtělo. Pár lidí tam prý bylo, získali vstupenky na stání za 8€.

Zašli jsme do Pizzerie a pak se v dešti přesunuli do nového města vyhledat nějaký dance club. Na čas jsme skončili v klubu Madness, kde sice hrála hudba jak pro školku, ale vystihli jsme Happy Hour, tak byly koktejly za polovic (tj. třeba 2,5€).

Pak jsme se přesunuli do nedalekého disco klubu Downtown, kde byla už jiná skupinka. Jak je tady v Německu zvykem, museli jsme zaplatit vstupné (v tomhle případě pro studenty 2,5€). Do postele jsem se dostal asi ve dvě ráno, někteří až před čtvrtou.

V neděli ráno nás čekala snídaně ve formě švédského stolu. Pak nás odvezl bus do města. Malá skupinka Čechů a Tutoren se vydala na bohoslužbu do Frauenkirche. Dobrá příležitost, jak ho vidět zevnitř a ještě v akci.

Je to evangelický (protestantský) kostel, což naznačuje i socha Martina Luthera u kostela, tak je v této oblasti narozdíl od katolického Bavorska běžné. Ale i tady najde člověk katolické kostely, neboť August der Starke pověstný spoustou milenek a sbírkou porcelánu se chtěl státi králem polským, to je ale podmíněno tím, že panovník musí být katolíkem, tak se jím kvůli tomu prostě stal.

Na protestantský kostel je uvnitř docela bohatě vyzdoben. Účinkoval tu sbor z Hamburgu, takže to byl poměrně pěkný hudební zážitek. Z počátku jsme s Ulrike a Soleyman stáli u sloupu (oni byli zvyklí už z včerejší opery), pak se ale uvolnilo místo a mohli jsme si sednout. Zůstali jsme až do konce. Docela vtipná trojka v evangelickém kostele - katolička, buddhista a chlapík z muslimské země :).

Když jsme vyšli ven, docela silně pršelo. Prozřetelně jsem si nenechal batoh v autobusu, takže jsem měl s sebou deštník a pak taky sváču apod.

Zašli jsme se my tři tedy podívat na výstavu Salvatora Dalího v objektu nedalekého luxusního hotelu, abychom se v tom dešti necourali venku. Neuvědomil jsem si, že nejsme v Bavorsku a hezky zřetelně jsem pozdravil Grüß Gott! Dostalo se mi již dlouho neslyšené odpovědi Guten Tag! :)

Ve 13:30 byl další sraz. Ve 14:00 (přesně, proto nám dali radši sraz mnohem dřív :) odjížděla loď směr zámek Pillnitz. Devět euro na jízdenku se vybíralo už včera v autobuse. Plavba s komentářem k okolí trvala asi hodinu a čtvrt.

Na zámku jsme měli zhruba hodinku času. Je to několik pěkných budov s pěknou zahradou. Déšť ustal asi v polovině plavby, takže jsme ten čas strávili procházkou zahrady. V 16:30 vyrazil autobus zase zpět směr Regensburg. Krátce po deváté jsme už byli doma.

Finanční náročnost výletu - zhruba 2000Kč - zrovna nebyla malá (a to jsem dost ušetřil díky vlastní sváče a tomu, že nepiju pivko etc.), ale výlet se opravdu podařil. Počasí sice občas nepřálo a předvedlo déšť v plné síle, ale dokázalo si vybrat čas, kdy to zase tolik nevadilo a slunce se objevilo tam, kde jsme to mohli ocenit, takže si zpětně nemůžu na nic konkrétního postěžovat :).

"Tradiční Taekwon-Do"

2006-04-19T23:59:00.000+02:00

Jak jsem zmínil v minulém příspěvku, v rámci sportu na uni lze cvičit i Taekwon-Do v místním klubu. Jedná se o Taekwon-Do vedené mistrem Kwon Jae-Hwa a nazývají se "tradiční Taekwon-Do" resp.Traditionelles Kwon, Jae-Hwa Taekwon-Do. Mistr Kwon je proslulý přerážením kamenů hranou ruky (dung joomuk).

Předem upozorňuji, že tenhle příspěvek bude obsahovat pár doplňujících informací pro zasvěcené, takže si nelamte hlavu s tím, že některým pojmům nerozumíte ;-).

Než jsem před pár týdny onemocněl psal jsem do místního centra e-mail, jestli bych tam mohl chodit na tréninky. V Regensburgu se totiž nevyskytuje žádný oddíl Taekwon-Do ITF, kterému se věnuji bratru již 11 let. Měl jsem se přijít podívat zdarma na zkušební trénink. Nu tak jsem se tam dneska konečně vydal. Mrknul jsem na net, vybral trénink pro pokročilé a vyrazil.

Do-Jang (škola Taekwon-Do) je jen pár desítek metrů od hlavního nádraží, kde se střetávají všechny busy MHD, takže dostupnost výborná. Je umístěná v nejnižším patře nějaké obchodní budovy. Je to přesně takový styl tělocvičen, jaký člověk zná z filmů. Probíhal ještě trénink začátečníků, ale vzadu už se rozcvičovalo pár lidí s červenými a černými pásky (na tréninku pak ještě byly další s modrým).

Dozvěděl jsem se, že hlavní trenér dnes trénink nepovede, ale že tréninku se zúčastnit můžu. Jeden chlapík mi přinesl bílý pásek, abych mohl cvičit v doboku, přece jen jiný systém je jiný systém. Hlavní trenér pak přeci jen přišel, ale jen aby jim oznámil pár věcí o chystaných akcích, jinak je nemocen. Mám prý zkusit, jestli se mi bude trénink líbit a protože jsem tu jen na 6 měsíců, mám prý klidně nosit svůj černý pásek (což jsem pro tentokrát ještě neudělal), že kdybych tu byl na dýl, tak bychom začali s předěláváním ;-).

Jak se ukázalo, způsob výuky v tomhle systému je skoro tak rozdílný, jako bych přišel na trénink jiného bojového umění. Zájemci se mohou podívat na některé video ukázky. Neříkám, že to dělají špatně (nehodlám to teď posuzovat, stejně nemám moc na výběr a z jednoho tréninku nemá cenu dělat o ničem závěry), ale evidentně to dělají jinak ;).

Trénink běží v rychlém sledu bez zastavování. Takže minimálně pro fyzičku je to užitečné. Hodně se jedou kopy na hlavu a v otočkách nebo ve výskoku. Blok nohou, který občas cvičíme v pátek při kopání přes ruce se tu kope docela často, i v otočce, jen jsem nepochopil, jestli to berou jako rocvičku, jako blok a nebo jako kop. Ap Chagi se kope ze země klidně i na hlavu. Cvičí se zásadně bez kontaktu. Techniky se nedělají s "naším" zpevněním v koncové fázi.

Sestavy se cvičí velmi rychle, podobně jako v karate. Jednu sestavu (shodnou s mně známým ChoongMoo) jsme cvičili ve dvojicích, tak jak se u nás na ukázkách předvádí použití sestavy proti soupeřům.

Občas mi pár sekund trvalo než jsem zjistil co se zrovna bude dělat, většina (ale zdaleka ne všechny) korejských termínů je stejných, ale na německé povely ještě nejsem zvyklý. Dalo se to ale dobře odkoukat od ostatních a vedoucí tréninku mi to občas speciálně předvedl.

Samozřejmě jsem se jednoho z kluků na konci ptal na poplatky. Je to prý 35€/měsíc pro studenty, tréninky jsou pak každý den (krom neděle). To je docela dost peněz a v Plzni by to vystačilo na víc jak půl roku.

Takže možná nakonec zůstanu u dvou tréninků týdně pro začátečníky, na které mám přístup zdarma v rámci univerzitního sportu, mám ale obavu, že to nebude zrovna ono (uvidím v pondělí nebo možná už v pátek). Nu a nebo se mi třeba podaří případně domluvit, že bych chodil jindy.

Každopádně to byl fajn strávený večer a doufám, že se podaří, abych si podobně zacvičil pravidelně a neskončil jen za notebookem. Třeba si svojí techniku (hihi) úplně nerozhodím a nebudu muset začínat v Čechách znova :).

Konec prázdnin

2006-04-19T23:18:00.000+02:00

Cestou do menzy jsem se nechal zlákal nabídkou pro studenty od Allmaxx.de. S touhle kartou by měl člověk zase získat nějaké slevy u partnerů. Dále mi bude v rámci této akce (opět zdarma) zřízeno žirové konto u comdirect. Při nakupování přes internet získává člověk body a ty se mu pak mění na eura. Nu nic, každopádně si v rámci této akce mohl člověk vybrat dárek ve formě buď BahnKarte25 (slevová karta u drah, která se ale vyplatí jen tomu kdo hodně jezdí a ušetří vždy čtvrtku cenu) nebo (jako v mém případě) 25€ na účet comdirect.

Oběd jsem si dnes poskládal z přílohové rýže a salátu, který se výborně hodil na těstoviny nebo rýži.

Vytiskl jsem si registrační formulář do sportovního centra univerzity. V menze jsem si na účet přidal další hotovost, abych pak mohl zaplatit poplatek 15€ semestr. Tisk je tady levnější než na naší univerzitě, za černobílou A4 zaplatí člověk 0,02€ (60 haléřů).

Byl jsem se kouknout v učebně, kde jsme měli mít každou středu cvičení z SE, ale v rozvrhu u dveřích jsem viděl celý den bez výuky. Zašel jsem na sekretariát, ta mě poslala ještě někam jinam a já se ještě předtím náhodou podíval na rozvrh v učebně naproti té první a hle, odpolední SE tam bylo. A opravdu po Business English už jsem zase absolvoval i cvičení Software Engineering.

Po hodině jsem si dal procházku směr SportZentrum. Vystavení průkazu bez problémů, takže teď jen počkat na pondělí, kdy oficiálně začne semestr na univerzitě. V nabídce je opravdu hodně sportů. Láká mě kupříkladu Traditionelles Taekwon-Do a taky čtvrteční Capoeira pro začátečníky.

Opožděné zpravodajství

2006-04-19T22:55:00.000+02:00

Tak jsem se zase na kratičkou dobu odmlčel, takže následuje stručný přehled uplynulých dní.

Pondělí

Na návštěvu přijeli rodiče s prostředním bráchou. Hned mi to tu stačili vylepšit. Od "strečového" prostěradla přes úpravu záclony až po přestěhování regálu v kuchyni, abychom neměli některé potraviny na sluníčku.

Znovu jsem uspořádal prohlídku starého města, asi si tím začnu přivydělávat. Na konci nás zastihl pořádný déšť. Nu a přiblížil se večer a následuje zase delší (od)loučení, rodiče mi odváží Lenku do Plzně ;(.

Úterý

Narozdíl od Čech máme v Německu školní prázdniny i v úterý. Pracoval jsem na webových stránkách, ale našel jsem si chviličku a vyrazil na brusle. Lenka mi v Plzni sehnala chrániče, takže jsem se do toho mohl pustit pořádněji. Ke škole jsem dojel za 11 minut a zpátky cirka za 9. Vypadá to slibně, je to docela fajn na fyzičku, ale narozdíl od běhu mě to podstatně víc baví.

Po dlouhé době jsem povečeřel u televize ;). Je docela fajn, když si člověk přečte, o čem to rámcově je, lépe mu to pak pomůže chápat souvislosti, když něco přeslechne ;-).

Walhalla

2006-04-15T21:02:00.000+02:00

Od čtvrtka máme ve škole prázdniny stejně jako v Čechách, dokonce máme navíc ještě volno i v úterý. Ve čtvrtek za mnou přijela Lenka, takže se z pochopitelných důvodů počítači a blogu nevěnuji. Teď se andílek učí anglická slovíčka na písemku, tak to vezmeme hopem.

Počasí nic moc asi jako v Plzni. V pátek jsme byli na procházce ve starém městě, měli jsme docela štěstí, když jsme byli ve městě pršelo jen chvíli. Předpověď počasí slibovala aspoň trochu sluníčka jen na sobotu, takže na ni připadl výlet - cíl Walhalla.

Mramorový chrám Walhalla leží přibližně 10 km od Regensburgu na městečkem Donaustauf. Byl vystavěn v 19. století za krále Ludwig I. von Bayern podle vzoru Partheónu v Aténách. Architekt Leo von Klenze ho budoval od 18.10.1830 (položení základního kamene) do 18.10.1842 (slavnostní otevření). Uvnitř budovy jsou vystavené bysty významných osobností. Při otevření se tam nacházelo 96 byst a 64 pamětních tabulí. Dnes obsahuje Walhalla 127 byst a 64 tabulí, z těchto 190 osob je dvanáct ženského pohlaví. Jednou z prozatím posledních se na 22. února 2003 bojovnice z hnutí odporu proti nacistickému režimu, Sophie Scholl.

Počasí skutečně docela přálo, sluníčko se sice neobtěžovalo ukázat, ale nepršelo a místy mohl člověk i bundu sundat. Prohlídka nám nezabrala mnoho času a tak jsme ještě navštívili zříceninu hradu Donaustauf. Cestou zpět jsme se zastavili v obrovském nákupním středisku Donau Einkaufs Zentrum.

Fotky z výletu - Walhalla

Všechno nefunguje jak by mělo

2006-04-12T18:46:00.000+02:00

Na Business English se dnes spletla a pustila nás o čtvrt hodiny dříve. Před SE jsem tedy ještě zašel do banky, abych si vytiskl výpis, musí se to udělat každý měsíc, jinak mi to pošlou poštou a to už nebude zadarmo. Evidentně jsem to tentokráte prošvihl, v pondělí mi už výpis odeslali a odpoledne jsem ho našel ve schránce.

Tak to je fakt zajímavé. Na cvičení SE jsem přišel o 5 minut později. Učebna byla úplně prázdná. Nu pěkné, zatím jsem absolvoval jen 1 cvičení za celý pobyt, první nebylo, jedno odpadlo, minule bylo, ale já díky nedorozumění nebyl a dnes nemám tušení co se děje. Nu uvidíme, jak se to bude vyvíjet.

Konečně jsme přišli na to, proč Markusovi nefunguje internet i když jsme ho registrovali už v pondělí. Používá špatný kabel. Má kabel, kterým se připojoval přes ISDN a bohužel má tenhle kabel stejnou koncovku, jako normální síťový kabel. S mým to běželo, takže si ho musí zajít koupit.

Stále žiju

2006-04-11T23:18:00.000+02:00

I když frekvence psaní na blogu klesla, stále se mi daří dobře a leccos se děje ;-).

Na víkend jsem byl zase v Čechách. Sobota příjemně překvapila krásným počasím. Po velmi dlouhé době jsem byl v ZOO. Měl jsem velkou radost, jak se jim to povedlo předělat. Skoro všechna zvířata už mají pěkný výběh a nevzhledné mříže (krom nutných klecí u ptactva) byly odstraněny. Zpátky jsme v neděli jeli jen ve dvou, tak jsem si mohl vzít více věcí než obvykle. Přivezl jsem si tedy kupříkladu inline brusle, které jsem koupil minulý týden.

Krátce po té co jsem dorazil v neděli na kolej mi psala Cathariné, jestli může přijít, jestli bych jí nezkontroloval životopis v češtině. Je to sranda psát si přes ICQ, když bydlíme přes chodbu. Studuje nějaký kurz bohemistiky. Tak jsme to spolu prošli. Němci mají ve zvyku psát datum i s nulami (07.04.2006) a e-mail píší s velkým M (E-Mail), v Čechách se podle mě používá spíše malé.

V pondělí jsem školu totálně zapekl, protože jsem musel udělat práci na webových stránkách pro jednu firmu. Markus už si konečně přivezl papír se svými přihlašovacími údaji, tak jsme mu registrovali internet. Dozvěděl jsem se, že tu mají v Německu nějakou novou službu od mobilních operátorů. Něco podobného už zmiňovala moje BigSister. Krom normálního čísla dostane člověk ještě číslo jako pevná linka, zaregistruje si na netu svojí domácí zónu a v daném okruhu pak může volat z mobilu levněji jakoby volal z pevné linky. Všechny detaily jsem nepochytil, ale funguje to nejspíš takhle nějak.

Pozdě večer jsem pak ještě přes MSN řešil s Jamille (z Brazílie) nutnost víza do ČR, vlaky a autobusy po ČR i po Německu. Chtějí se na Velikonoce vydat do Plzně do Prahy. Takže spát jsem šel až před druhou ranní.

Dnes (tj. v úterý) jsem si hezky přispal (vstal jsem až v 11). Od 11:45 jsem měl přednášku databází, přišel jsem cirka o pět minut později, ale profesor přišel dnes ještě déle, takže Kein Problem. Odpoledne jsem byl vyzkoušet aspoň na čtvrt hodinky brusle a vypadá to dost slibně. Možná na nich budu jezdit do školy.

Palačinky

2006-04-06T14:06:00.000+02:00

Ráno jsme nahrazovali půlku přednášek z pondělka. Vstal jsem a první půlku vydržel v pohodě, druhou půlku jsem prospal, ne že by to nebylo zajímavé, ale byl jsem nějak znaven ;).

Včera jsem na bramboráky použil jen půl hrnku mléka, takže mi zbyl skoro litr, mouku a vajíčka tu taky mám, tak jsem se rozhodl, že se zase o něco pro mě nového pokusím. Tentokráte palačinky. Povedly se, dal jsem si do nich výborný německý jahodový jogurt. Jediný problémek mi způsobila asi elektrická trouba, hrnec s těstem jsem měl postavený na vypnuté plotýnce, ale ta se přesto prohřála, takže se mi půlka těsta nepoužitelně srazila, takže jsem z daného množství udělal jen půlku toho, co bych býval mohl, přesto je toho pro jednoho dostatek a ještě mi zbyde něco za studena.

Zatímco jsem dělal palačinky, trochu jsem si povídal s Markusem, který obědval pizzu. Je z nějakého města asi 230km na sever od Regensburgu. V prvním semestru studoval v jiném městě a teď bude pokračovat tady, asi protože to má blíže. Takže jsem to s tím prvním ročníkem uhodl.

Další party

2006-04-05T23:59:00.000+02:00

Ve svém blogu se Kovi zmiňuje, že podmínky pro absolvování zahraničního studia se u univerzit s různých států dost liší. Mohu to potvrdit. My musíme získat 20 ECTS kreditů (evropský systém převodu kreditů). Pokud opravdu dostaneme 3 kredity za 2 vyučovací hodiny (tj. 9kr za předmět se 6 hodinami [á 45min] za týden), tak se mi to zdá docela rozumné, přece jen v cizím jazyce člověk nezvládne udělat za semestr takovou hafu předmětů jako ve své vlasti.

Nu a teď tedy k ostatním studentům. Student z Itálie musí přivézt směšných 5 kreditů (má zapsané asi dva předměty a pak němčinu pro naprosté začátečníky, celý rozvrh má tak zcucnutý jen na středu), student z Turecka si nebyl jist, ale nejspíš snesitelných 25 (ale jsem na ně zvědav, protože němčinu vůbec neovládají) a student z Holandska docela drsných 30 kreditů (má štěstí, že německy i anglicky mluví výborně, jinak nevim nevim).

Dopoledne jsem vyrazil na cvičení SE místo odpoledních, abych se odpoledne mohl věnovat přípravě bramboráků na party. Nikdo tam nebyl, tak jsem se zase vrátil na kolej a pustil se do smažení hned.

Po odpolední hodině Business English jsem zašel do knihovny. Je hned vedle FH, ta oválná budova, kterou jsem pokládal za novou menzu. Menza je vpravo on ní a ta se ještě staví, takže člověk musí do knihovny vyhrazeným prostorem. Obrázky viz stránky novostavby.

Zaregistroval jsem se a hned si půjčil německou knížku Objektorientierte Softwareentwicklung, která se bude hodit na SE. Pak jsem za 1€ koupil knížku z výprodeje - Patrick O'Neil - Database. Pak jsem si ještě půjčil výukové cd-rom Business English a Tell me more - Deutsch.

Večer se konal Bayerisch Internationalen Abend (Bavorský mezinárodní večer), kdo přinesl nějaké jídlo nemusel platit příspěvek 5€, aby se pokryly náklady na bavorské jídlo, které nechali připravit organizátoři. Tentokráte nehrála žádná hlasitá muzika a člověk se mohl více věnovat povídání s ostatními studenty. Docela mě překvapilo, že mi nebylo večer špatně, protože jsme všichni ochutnali takové množství různých jídel až to není hezké ;-).

Frutti de mare in Weißweinsauce

2006-04-04T23:59:00.000+02:00

Musím říct, že oproti Plzni je tu pro mě větší pohodička ježdění do školy. Hezky jedním busem (každých 20 minut), za deset minut už stojím před školou.

Po dnešních databázích mi autobus ujel a tak jsem se rozhodnul jít do menzy. Neměl jsem moc hlad, tak jsem si říkal, že si dám možná jen polévku a nějaký salát. Nakonec jsem u výdeje viděl rýži a na ní nějakou směs, tak jsem po tom šáhnul. Brzy jsem se zarazil nad chutí některých částí, zvláště těch, které vypadaly jako noha chobotničky. Když jsem pak našel chobotničku skoro celou bylo jasno. Nu snědl jsem to, ale žádná extra lahůdka to nebyla a vědomě už bych si to nedal (věci jako krab a spol. mi moc nejedou). Na koleji jsem pak zjistil, že můj dnešní oběd se jmenoval Frutti de mare in Weißweinsauce, tedy v podstatě asi Plody moře omáčce z bílého vína.

Po obědě jsem zase jen z dálky viděl odjíždět autobus, tak jsem se zašel pozeptat na možnost registrace v univerzitní knihovně, dozvěděl jsem se, že si musím nejdřív zřídit kartu v knihovně FH a pak mohu sem.

Knihovna univerzity je rozložena do mnoha budov, krom centrální knihovny je k dispozici mnoho sálů k prezenční četbě (kupříkladu Recht und Wirtschaft, Philosophicum apod.). Některé jsou otevřeny jen Po-Pá, některé i v sobotu a Recht und Wirtschaft (Právo a hospodářství/ekonomika)dokonce i v neděli. Univerzitní knihovna dle letáčku vlastní neuvěřitelných 3,2 miliónu svazků, knihovna FH 130 000 svazků a státní knihovna 160 000 svazků.

Zítra se možná zkusím stavit v knihovně FH, je to úplně nová budova a pracovnice univerzitní knihovny, která mě tam poslala tam prý sama ještě nebyla. Čekám, že knížky pro můj obor najdu asi spíš tam než na Uni.

Tak to vezmeme naráz

2006-04-03T23:19:00.000+02:00

Poslední příspěvek je ze čtvrtka, takže to zkusím zase "zestručnit".

Ve čtvrtek večer jsem byl konečně koupit pohledy a v noci je ještě zanesl do schránky pro případ, že by ji vybírali ráno (není tomu tak a vybírají až ve tři odpoledne). Zas a znova musí člověk ocenit výhody elektronické komunikace. E-mail si sice člověk nikam nevystaví, ale kdyby měl člověk posílat pohled za 30 korun často, tak nevim nevim. Pak jsem se ješte v krátkosti stavil v elektro oddělení (Saturn) velkého nákupního střediska Donau Zentrum, ani tady se mi ty ceny nezdají nějak o moc výhodnější než u nás.

V pátek cvíka databází, vypráví to vážně dost pomalu a srozumitelně, někdy mi přijde, že se v tom pitvá až moc. Pak angličtina, dělali jsme stejný text jako na anglině pro informatiky, což se tentokráte ukázalo jako výhoda, protože mi ještě pořád nezačal posílat materiály na hodinu e-mailem.

Němčina zase zupr, ten chlapík vážně nenudí. Těsně před koncem se zvedla čtyřčlenná "tschechische Brigade", abychom stihli bus, na kolejích jsme vyzvedli tašky a Mili a vyrazili domů na víkend. Hned v Regensburgu nás čekala na dálnici zácpa. Asi 40 minut jsme se šoupali metr za metr (z toho velkou část v tunelu, takže se nedalo větrat, pokud zrovna člověk není milovníkem výfukových plynů). Další zácpa kvůli stavbě byla před Schwandorfem, přesto jsme se ale do Plzně dostali před šestou hodinou.

Zašel jsem si nabít Plzeňskou kartu na tři dny (vyjde to mnohem levněji než si kupovat jízdenku v busu, protože dostanu slevu množstevní i studentskou), cestou vítr foukal tak silně, že mi úplně zkroutil deštník (začal dělat uzel na hliníkové tyčce).

Začal jsem brát antibiotika. Holt angínu jsem vyležet nezvládl. Cítil už jsem se ale lépe a tak jsem mohl celý víkend strávit zase s Lenkou (no proč bych taky ostatně jezdil, že ano :).

V sobotu jsem koupil novou jarní bundu a s velkým potěšením jsem nechal zimní bundu už doma. Večer jsme šli s Lenkou do Komorního divadla na komedii "Jak je důležité míti Filipa". Už takhle podařený výkon herci vyzdobili několika neplánovanými výstupy, kupříkladu rozbitý zip na šatech a tedy holá záda i zadek představitelka Cecílie vtipně okomentovala v rámci své role, jiná herečka párkrát zaváhala s textem a tak se herci hlavně v závěrečné části vzájemně odbourávali a rozesmáli dokonce sami sebe.

Po příjemně strávené sobotě i neděli následovalo rychlé sbalení a rychlý přesun do Německa, který se obešel již bez kolon, neboť jsme jeli pozdě večer.

V pátek už mi dorazil materiál na dnešní (pondělní) angličtinu, vytiskl jsem ho ještě doma a nemusel řešit po ránu tisk v nějaké počítačové učebně (CIP-Pool).

Čtyřhodinovku SE budeme plánovaně nahrazovat jindy, tak jsem měl dnes přes oběd pauzu. Následující databáze vyučuje děkan a tak se na začátku hodiny probírali věci jako třeba očekávaný přechod na placení školného v Bavorsku, které může dosáhnout až 500€ za semestr.

Byl jsem dnes poprvé i na němčině určené spíše začátečníkům. Nejsem na tenhle kurz zaregistrován, ale jak se říká, "opakování je matka moudrosti" a "čim víc, tim víc". Tuhle skupinu vyučuje příjemná a pohledná profesorka. Je to Češka, což je užitečné vědět než začne člověk pronášet v mateřském jazyce nějaké poznámky na její hlavu.

Tak domnělý nový spolubydlící Andreas se sem minulý týden nestěhoval, ale evidentně odstěhovával. Ráno mě překvapilo, že v tom pokoji malovali. Odpoledne jsem se již seznámil se skutečným "spolubydlícím". Jmenuje se Markus a studuje zubní medicínu. Podle toho, že nevěděl, jak si zaregistrovat přístup na net k notebooku bude asi z prváku, takže to v případě bolesti zubu na konzultace nevypadá ;).

Celkem nic nového

2006-03-30T13:51:00.000+02:00

Měl jsem teď takovou menší pauzičku v psaní blogu. V podstatě nic nového se tu neudálo, dál jsem se poměrně neúspěšně pokoušel přemoct nemoc. Včera jsem byl na hodině Business English, cvičení SE nám odpadlo.

Dnes mám den bez přednášek. Během dopoledne jsem na chodbě slyšel rachot, někdo furt chodil sem a tam, asi něco nosil. Přesně jak jsem si myslel, byl to můj poslední spolubydlící Andreas. S pomocí kamaráda se zabydloval, vysávali atd., docela by mě zajímalo, co tam vyváděli, protože jim to trvalo docela dlouho.

K obědu jsem si udělal smažený sýr s bramborem. Docela triviální záležitost, ale stejně má ze sebe člověk docela radost, že si dokáže připravit takhle dobré jídlo ;-).

Nemoc alá FAV ;-)

2006-03-27T17:55:00.000+02:00

Jak už jsem psal, o víkendu jsem se držel od počítače daleko. To však normálně nevydržím dělat dlouho, zvlášť když se Lenka vrátila z chaty a byla na Skypu ;).

Notebook v peřině se neukázal jako nejlepší nápad, na kratší dobu je to dobrý způsob, jak si zahřít nohy, ale přeci jen větráky jsou od toho, aby jimi vzduch proudil.

Později jsem tedy přešel na lepší variantu. Vyndal jsem ze skříně jednu polici a měl notebooka na ní, tak se mohl cítit jako by byl na stole.

Dnes jsem šel ještě dál. Za skříni se mi povalovala velká deska (ani nevím z čeho), tak jsem to tu všechno přestěhoval a udělal si výpočetní koutek přímo v posteli.

Je to sice trochu akrobacie odtud vylézt, ale je to poměrně pohodlné a myslím, že to stojí za to ;-).

Další postelový den

2006-03-27T11:27:00.000+02:00

Včera jsem se taky zase jen poflakoval v posteli. Využil jsem toho, že nepracuji na notebooku a konečně jsem vypálil čtyři DVD se zálohou dat, k čemuž jsem se chystal už pár měsíců.

Dnes jsem se rozhodnul přednášky zapéct a věnovat se kurýrování. Na angličtinu od 8:15 jsem ale ráno vyrazil, protože se dělá docházka. Na dvěřích byl vzkaz: Die Vorlesung bei Prof. Inman entfält heute! (Přednáška prof. Inmana dnes odpadá.) Nu už aspoň vím, proč mi neposlal žádné materiály na dnešek e-mailem. Nechápu však, proč nám nemohl tím mailem (když už ho na nás má) poslat info, že se dnes přednáška konat nebude.

Nu nic, tak pokračuji v léčbě, momentálně s notebookem v klíně ;).

Den z postele

2006-03-25T20:23:00.000+01:00

Včera jsem sledoval nějaký romantický film na ARD (teď jsem tenhle kanál identifikoval dle televizního programu) asi do jedné. Dnes mě žádný plán nečekal, takže z postele jsem vstal až ve 12:00. Po pozdním obědě (zeleninové rizoto) jsem si to zase zamířil do postele a strávil v podstatě celý den. Nachlazení či co to mám se nehodlá zlepšovat, dnes se docela rozšoupnul krk, tak jsem si naordinoval klid. K večeři jsem si dal půlku grepu, teplý čaj, na krk zábal.

Na (jistě dost zakouřenou) narozeninovou párty jsem se nevydal, teď mi přišla sms od velké sestry (Karoliny), že ona stejně taky nemůže přijít, páč je na víkend v Mnichově, takže myslím, že mě postrádat nebudou ;).

Už jsem identifikoval i ten druhý televizní program. Je to Bayerisches Fernsehen, program sice žádná sláva, ale lepší než nic. Dávají převážně informační pořady, dnes jsem například sledoval pořad o zvířatech v Austrálii. Filmíků se tady asi moc nedočkám, když ale budu chtít, můžu jít do televizní místnosti, na tamní televizi jde programů naladit podstatně více.

Nu aspoň mi v televizi připoměli, že se bude přecházet na letní čas, tak už jsem si hodiny přeřídil. Předpokládám, že mě se to nikterak nedotkne, protože o nějakém pravidelném režimu nemůže být řeč ;).

Další školní den

2006-03-24T18:35:00.000+01:00

Dnes mi konečně přišel PIN k ec-kartě. Ještě jsem to nevyzkoušel, ale vypadá to, že tahle záležitost je už úspěšně dořešená.

Od desíti jsem měl cvičení z databází. Přístup do Oracle fungoval, do MySql (jehož Mysql Query Browser je podstatně příjemnější na práci) jsem se ale přihlásit nemohl. Mluvil jsem o tom s profesorem (předesílám, že německy, bude to dále docela důležité), protože jsem se posledně psal na papír mezi lidi, kteří ten přístup chtěli. Sice jsme to nevyřešili, ale prohlásil pak něco ve stylu, že mám americký přízvuk, tak jsem znovu řekl, že jsem Čech a on si vzpoměl, že jsme o tom mluvili ;).

Následovala Wirtschaftsenglisch podobným stylem jako v angličtina v pondělí, neboť ji vede stejný chlapík. Materiály na hodinu (většinou 3 stránky s textem a úkoly) posílá studentům e-mailem a ti si je pak sami tisknou. Nu příště už to snad pošle i mě.

A pak němčina pro výměnné studenty (Deutsch für Austauschstudierende 1b). Profesor byl vážně vtipný a hodina s ním uběhla rychle. Škoda, že máme jen dvě hodiny týdně. Za semestr to hodí jen cirka 30 hodin výuky. V zimním semestru je k dispozici intenzivní kurz - tři nebo čtyři týdny výuky (90 hodin) za 9 kreditů. Bude to ale dobrá možnost zeptat se na věci s nimiž jsme se v němčině setkali a nerozumíme jim. Dnes jsme se dozvěděli, že nejlepší způsob, jak se naučit německy, je najít si tu přítelkyni nebo přítele. Asi je to pravda, ale do toho nejdu ;).

Volný den

2006-03-23T22:30:00.000+01:00

Dneska jsem vstal až asi v půl jedné. Sice mi budík zvonil asi dvakrát, ale nemám žádnou přednášku, tak mě nic nehonilo. Snídani jsem spojil s obědem a pak se pustil do sepisování blogu o včerejšku, Lenka se vrátila ze školy, takže si spolu zase pár hodin povídáme a děláme u toho jinou práci. Nu dneska to bylo těch hodin docela dost ;).

Až nebezpečně jsem přiblížil k maximální hranici přenesených dat (upload i download dohramady), máme tu limit 1GB za den. Teď jsem na 940MB a to ještě večer nekončí. Stahoval jsem nějaké přednášky (280MB), program do školy (80MB), desítku kilobytů za sekundu sežere Skype a když k tomu zapnu mojí web kameru, tak to vyskočí na 50kB/s, takže megabyty nabíhají. Kluky už párkrát odstřihli, přetáhli to a tak je ten den odpojili a přišel jim o tom dlouhatánský e-mail. Zítra už mě čeká škola a poprvé taky kurz Němčina pro zahraniční studenty.

OPRAVA:
Tak to evidentně počítají jinak. Můj program na počítaní přenesených dat sice ukazoval cca 960MB, ale možná nezachytil všechno a nebo to nejspíše měří jinak. V půl jedenácté jsem byl zablokován a dnes ráno přišel zmiňovaný e-mail.

Sie haben heute, dem 23.03.2006 um 22:40 Uhr den
Schwellwert 1100 MB/Tag für das max. Datentransfervolumen
im Wohnheim Friedrich-Ebert-Heim überschritten.
Ihr Anschluß wird daher ab sofort bis morgen 05:00 Uhr gesperrt.

Podle nich jsem tedy přenesl 1124.89 MB a ne 960MB, což už je docela razantní rozdíl, tak to budu muset ještě prozkoumat ;). Nu aspoň jsem šel do postele dříve, jen co jsem nainstaloval program, v kterém budeme dělat ve škole.

Bramboráky, párty a Big Sister

2006-03-22T23:59:00.000+01:00

Nevím, jestli už jsem to psal, ale byl jsem přijat na kurz Business English. Nakonec se přihlásilo jen 19 lidí a kapacita je 15, takže šance na vylosování byla vysoká. Začínali jsme od 13:30 v místnosti A104, což je poprvé jiná budova než, do které jsme chodili. Ptal jsem se několika studentů a nikdo nevěděl kde to je. Pak mě pár lidí nasměrovalo do nové budovy Maschinenbau (strojárna).

Hodinu vede Victoria White, jak je patrné z jejího jména, je z Velké Británie. Umí i německy, ale to já zase tak nedocením ;). Dělá i komerční training Business English, takže tomu bude nejspíš rozumět. Každopádně je fajn, mít rodilého mluvčího.

Na cvičení Softwarového inženýrství nám kolega Damien z Brazílie (pracuje u našeho přednášejícího v Competence Centre) ukazoval nějaké příklady na UML v Togetheru.

Večer nás čekala Get-Together-Party. Měli jsme uvařit nějaké tradiční jídlo. Po konzultacích s Lenkou jsem se rozhodnul pro bramboráky. Dopoledne jsem nakoupil 5 kilo brambor (páč to vyjde nejlevněji ;) a a další suroviny (mouka, vejce, majoránka apod.). Když jsem po páté přišel z přednášek pustil jsem se do strouhání brambor, na malém struhadle to nebyla zrovna nejrychlejší práce. "Těsto " jsem spáchal dle získaných rad a pustil se do pečení. Zrovna rychle to neubíhalo a čas se krátil, tak jsem přidal další pánev. Schválně jsem dělal bramboráky trochu menší, aby jich bylo víc. Nakonec jsem jich vyrobil asi 28.

Párty měla začínat v 19:30. Bus v 19:33 mi ujel o minutu a další jel až za půl hodiny, kupodivu jím jelo docela dost zahraničních studentů a na místě jsem zjistil, že jsme mezi prvními, takže pohodička. Malá ukázka mezinárodní kuchyně následuje na dalších fotografiích.

- Jeden stůl s jídlem

- A druhý stolek s bramboráky ;)

Jako přídavek pak ukázka ceníku v jedné z místních hospod. V tomhle případě Alte Mälzerei.

Hlavním smyslem párty bylo dát dohromady zahraniční studenty a praktikanty s většinou německým kolegou - tzv. Big Brother a Big Sister. Měli by s námi chodit na Stammtisch a podobně a je to tedy dobrá příležitost, jak komunikovat s rodilým Němcem. Bratrství se zapíjelo Becherovkou ;), moje velká sestra přijela autem, takže pila kolu. Jmenuje se Karolina, studuje BWL v posledním (čtvrtém) ročníku a píše diplomku, takže má konečně čas se do takového projektu zapojit.

Party probíhala jistě do ranních hodin, já ji opustil dvacet minut po půlnoci, za čtyřicet minut jsem dopochodoval na kolej a po přečtění pár e-mailů s chutí hupsnul do postele. Je strašná škoda, že tolik lidí kouří. Už to vypadalo nadějně, že by se moje rýma mohla zlepšit, ale včerejší zakouřený klub dal mým dutinám zase pěkně zabrat.

PS: Je mi líto, že jsem nemohl dát fotky přímo do blogu a jsou jen tak divně jako odkazy v textu, ale systém blogu už druhým dnem nefunguje jak má a já s tím nic nenadělám ;(.

Virtuální prohlídka mého bydlení

2006-03-21T18:59:00.000+01:00

Cestou ze školy jsem se konečně odhodlal k natočení pár videíí na digitální foťák. Nebylo to žádná extra kvalita, soubory byly dost velké a nevím, jestli by vám to všem fungovalo, tak jsem se později odpoledne, když jsem vynesl odpadky, konečně odhodlal k nafocení zdejšího areálu. Narozdíl od předchozích dní, jsem k tomu dnes měl dobré podmínky v podobě počasí. Varování, žádný generální úklid se před focením nekonal, tak to berte s rezervou. Uprostřed focení mi došly baterky, takže půlku fotek jsem fotil už za šera.

A tady konečně slíbená fotogalerie

Na fotografiích můžete postupně vidět růžové budovy kolejí Hiltonheim, zelené Gesslerheim. Centrální budova obsahuje prostor s pinpongovým stolem, stolem na fotbálek, televizní místnost. Z televizní místnosti je pohled dolů na místnost baru, kde se každé úterý odehrává již mnohokrát zmiňovaný Barabend. Následuje místnost na praní a přesunujeme se k bílým budovám Friedrich-Ebert-Straße, v nichž se nachází moje maličkost.

Začínáme pohledem zezadu, z areálu kolejí, dole jsou klece na kola, pohled nahoru už míří na okno mého pokoje, vpravo je část naší kuchyně. Už se nacházíme na přední straně, hezky z druhé strany ulice. Letmý pohled na jízdní řády a vstupujeme do budovy, vycházíme do prvního podlaží, volíme pravé dveře a jsme na naší chodbičce.

Přímo proti vchodu vstupujeme do mého pokoje, pohled od dveří, pak z prostředka pokoje, pohled ke dveřím. Přesouváme se do kuchyňky, která je hned vlevo ode mě, máme společnou stěnu. Pytle na odpadky tam zrovna nejsou, páč jsem je právě vynesl, elektrický sporák, lednice a nějaké nádobí nám jistě zpříjemní život.

Naproti dveřím mého pokoje, mírně vlevo (zády k mým dveřím) se nachází Vorraum. Vlevo a vpravo z chodbičky vždy jeden záchod, pak dvě místnosti s umyvadly. V levé 3 a v pravé 2 umyvadla, je tu jen 5 pokojů. Za dveřmi obou místnosti se nachází sprchový kout.

Ještě se vracíme do mého pokoje pro pohled z okna na balkon sousedky a kuchyňský stůl a loučím se pohledem na zavřené dveře pokoje, na kterých je umístěné velké zdrcadlo. Tak hodně zdaru při prostorové představivosti.

Další krásný den

2006-03-21T16:45:00.000+01:00

Dneska ráno už mi dorazila ec-Karte z banky. Tak teď ještě PIN a je to komplet.

Dneska jsme byli hromadně podepsat nájemní smlouvy (Mietvertrag). Pak jsem zanesl eura na můj účet do banky a vyrazil na přednášku databází.

Fotky - Budova pro informatiku apod.

Prvních 40 minut nám (tj. německým studentům:) chlapík z Anglie vykládal o možnosti studovat v Anglii a získat tam titul bakaláře (2 roky v Německu, pak rok v UK a hotovo:). Takže příjemné procvičení angličtiny od rodilého mluvčího.

Na pokoji jsem nasadil záclonu, musel jsem trochu hýbnout ze skříní a pak na lištu jezdce nasazovat kleštičkama, abych dosáhl a poslední jsem navázal na provázek, abych ty před ním dotlačil na správnou půlku pokoje.

Během ohřívání oběda (výborná čína, kterou v sobotu uvařila Lenka) jsem naladil anténovou televizi. Jdou naladit jen tři programy. Zatím jsem identifikoval jen ZDF, právě tam běží nějaká německá telenovela. Obraz je strašně maličký, ale poměrně čistý a zvuk také dobrý, takže pro výukové účely mi to bude jistě stačit.

Spánek je důležitý

2006-03-20T22:32:00.000+01:00

Přišel mi e-mail, že mě přijali (vylosovali) na kurz Business English, takže bych tím mohl nahradit třeba tu Wirtschaftsenglisch, nu uvídíme podle domluvy s profesorem, možná budu chodit na obojí.

Včera večer jsem v rozvrhu narazil na angličtinu pro obor Informatik a rozhodl se ji vyzkoušet, je v pondělí od 8:15, ale kupodivu jsem se z postele nějak dostal. Počasí tu bylo už od rána moc příjemné, svítilo sluníčko a já si fakt přeji, ať už to tak vydrží. Angličtinu učí stejný chlapík jako tu páteční. Dost mě překvapil počet lidí, nebylo to rozdělené na skupiny a odhaduji tak 30 lidí ve třídě.

Na začátku převyprávěl text o vyhledávačích v podnikových datech, dělali jsme si poznámky a pak si napsali odpovědi na otázky k textu, pak jsme seřadili proházené odstavce textu s podobným tématem. Nakonec papír s větami k tomu druhému textu a Pravda/Nepravda a zdůvodnit.

Tak to je zase mezinárodní ostuda. Po skoro pěti hodinách spánku jsem byl při přednášce softwarového inženýrství tak unavený, že druhou dvouhodinovku jsem v podstatě prospal. Horší je, že na mě bylo docela vidět. První dvouhodinovka byla ještě v pohodě. I u tohohle předmětu to s porozuměním vypadá dost slibně. Žádná semestrální práce se v tomhle předmětu nekoná, tak to skoro vypadá, že se bude člověk moci 'učit' a nesedět jen u compu, ale moc tomu nevěřím, když vím, jak to se mnou vypadalo i o prázdninách :).

Další hodinu byla přednáška databází, stejně jako v pátek na cvičení bylo rozumět vcelku slušně. V druhé půlce hodiny jsem už byl ale zase extrémně utahaný, takže po návratu na koleje jsem jen vyřídil pár věcí na počítači a na dvě hodinky si lehnul.

K večeři jsem si v novém tostatovači udělal toasty se sýrem, když jsem toaster posunoval stranou spálil jsem si prst ;(. V kuchyni už jsem potkal další spolubydlící s jejím přítelem. Angelika teď studuje práva na univerzitě, to co studovala předtím ji nejspíš přestalo bavit. Tak už zbývá jen poslední (pátý) spolubydlící, jestli jsou mé informace správné, měl by to být tentokráte už kluk studující nějakou informatiku či co.

Báječný víkend v Čechách

2006-03-19T23:59:00.000+01:00

Jak už jsem napsal v pátek (cestou autem do Plzně), strávili jsme víkend v Čechách. Rodiče mi pomohli se zařízením pár potřebných věcí, od vyprání věcí, přes sehnání pár užitečných věcí až po výměnu dalších euro.

Víkend jsem v podstatě celý strávil s Lenkou. To je taky moje obrovská motivace, proč se do Plzně vrátit, po městě se mi vážně nestýská ;). V pátek večer jsme byli na reprezentačním plese ZČU, v sobotu dopoledne jsme nakoupili trochu jídla do Německa, koupil jsem sendvičovač a dokonce si koupil kolečkové brusle, už se těším až bude tepleji, já budu fit a vezmu si je do Rege.

Po báječném víkendu zase nepříjemné loučení a vyrážíme směr Regensburg. Tentokráte v pěti lidech velkým mercedesem, naskládali jsme se tak akorát (s šedesáti kousky Gambrinusu v kufru) a za necelé dvě hodinky (spíš jeden a půl) byli v devět večer zase na místě.

Do noci jsme pak ještě s Lenkou přes Skype řešili žádost na stipendium pro další (zimní) semestr.

Databáze podruhé a lépe

2006-03-17T23:59:00.000+01:00

Ráno mě o pár minut dřív vzbudilo šramocení chlapíků, kteří nám přišli zkontrolovat do pokojů
elektriku. Měli přijít už včera, ale přesunuli to.

Dnes v poledne vyrážíme na víkend domů, předtím ale musíme ještě do školy. Vyučování mi začínalo v 10:00. Myslel jsem, že autobus jezdí ke škole každých 10 minut, ale to jsem se spletl. Dole v poznámce bylo, že zrovna bus v 9:50 jezdil jen pár měsíců v zimě. Svezl jsem se jiným busem pár zastávek a vydal se svižným krokem ke škole, ověšen batohem a velkou sportovní taškou se špinavým prádlem a notebookem. Cestou jsem dohnal Davida.

Cvičení Datenbanken pod oborem Wirtschaftsinformatik bylo o dost lepší než včerejší přednáška pod oborem Informatik. Vyučujícímu (děkanovi) bylo už docela rozumnět a tak jsem měl docela přehled o čem mluví. Na lokálním disku byla jeho knížka v pdf, takže za ni nemusím dávat skoro 30€ :). Semestralní práce se v tomhle předmětu nedělá, na každé cvičení je zadání úloh a další hodinu budeme mit ke kontrole spravné řešení. O zkoušce zatím nemluvil, zapisování na zkoušky je obvykle v květnu. Po hodině jsme si nechali u techniků zřídit konto do příslušné učebny a přístup do Oraclu.

Pak jsem ještě skočil na Wirtschaftsenglisch (hospodářská/ekonomická angličtina). Učebna se sice prohodila, ale doptal jsem se. Profesorovi jsem se omluvil, že musím zase hned jít, ptal jsem se na podmínky, prý to se mnou prodiskutuje příště, každopádně prý můžu mít trochu problém udělat zkoušku, neboť jsou vyžadovány znalosti z celého kurzu a ten prý běží už od září. Nu uvidíme za týden.

A práce začíná

2006-03-16T19:30:00.000+01:00

Budík v osm, budík v devět a deset minut před desátou jsem konečně mimo postel. Přečíst e-maily, připravit snídani a šupem do školy. Nejdříve na zahraniční oddělení, jedna ze čtyř kolonek Learning Agreementu (v podstatě taková studijní smlouva) je podepsaná. Na 11:30 máme schůzku s místním koordinátorem z katedry, aby podepsal další kolonku. Začal nám vysvětlovat, že zapsat si předmětu v oboru Wirtschaftsinformatik není dobrý nápad, že by to pro nás mohlo být moc jednoduché a doporučil nám jiné předměty. Formulář ale podepsal.

Ok. Tak to holt zkusíme překopat. Pohledem do rozvrhu jsme zjistili, že přednáška Databází pod oborem Informatiky už začala, tak jsme se tam vydali. No to byl zážitek. Přednášející šel tenhle rok do důchodu, energie má ale nejspíš dost, protože celou dvouhodinovku chodil po učebně sem a tam. Přednáška se konala v normální třídě, žádný velký přednáškový sál se nekonal. Z přednášky nevíme s Davidem a další studentem z Itálie vůbec nic. Matně tušíme, že mluvil o databázích, ale nemám vážně páru co o nich povídal. Snad se to časem zlepší. Jediné co si pamatujeme bezpečně je, že skoro v každé větě používal entschprechend (odpovídající, příslušný).

Třetí kolonka je pro koordinátora z plzeňské univerzity. Máme štěstí, že každý čtvrtek sem právě profesor Matoušek jezdí vyučovat na FH. Po schůzce s Katrin (viz dále) jsem měl konečně štěstí a v kabinetě ho zastihnul. Vezme nám formulář pak i na české zahraniční oddělení univerzity, takže budou kompletní všechny čtyři podpisy. Pro změnu mi zase vysvětlil, že si máme vybrat to, co nám mohou na ZČU uznat, což je právě to softw. inženýrství, které jsme chtěli, takže zase zpátky k původnímu plánu ;)).

Po přednášce jsem měl domluvenou schůzku s Katrin, jednou z Tutoren, abych jí vysvětlil, jak se pracuje s e-mailovou konferencí, kterou jsem založil na googlegroups.com a jak se pracuje s blogem. Jsou z toho docela nadšení ;)) a prý tu mám zůstat ještě déle a stát se Tutorem ;).

Přišel mi e-mail z banky ohledně ec-Karte. Píšou, že díky nějakém technickému problému mi PIN dorazil dříve než karta, takže mám tenhle PIN zničit. Kartu mi vystaví novou, měla by dorazit v půlce příštího týdne a PIN asi tři dny na to.

Zatímco píšu tenhle blog a dělám si první teplé jídlo dne (hovězí polévku), dorazila na kolej slečna z Portugalska. Pracuje na univerzitě a byla teď dva týdny zpět v Portugalsku. Další německý student a studentka podle mě dorazí až v dubnu, když začne konečně semestr na univerzitě.

Zítra nás čekají původně zvolená cvičení z databází, pak se jen mihnu na angličtině a frčíme na víkend do Plzně.

První školní den a nebo ne?

2006-03-15T21:37:00.000+01:00

Před večerním Barabend se včera uskutečnilo ještě české předkolo. Kluci obzvláště ocenili Pavlovu zásobu dovezených Gambrinusů, protože německá piva je opravdu nenadchla a to jich David už otestoval asi 6 druhů. Mili slavila narozeniny a tak se česká skupinka sešla nejdříve na pokoji a posléze v kuchyňce na jedné z kolejí. Z minulého semestru tu zůstala spousta Čechů, vlastně nejspíš téměř všichni. Takže jsem poznal dva další strojaře, jednoho z FELky, slečnu, která už FELku dostudovala, je v Rege už 6 let a pracuje tu. Další slečna (která bydlí o pár pater nade mnou) tu studuje na univerzitě jako normální student. Mili s Danou jsou z FAV, obor finanční informatika, a tenhle semestr dělají praktikum u BMW. Další dva kluci dělají praxi u Siemensu a cestou na Barabend jsme potkali ještě dalšího Čecha. Barabend spočíval v postávání s flaškou piva a snahou přeřvat hlasitou muziku při diskutování s ostatními.

K obědu jsem dnes ukuchtil pytlíkovou rýži s kantonskou omáčkou, kterou stačilo jen ohřát. Maso jsem k tomu žádné neudělal, možná kvůlu ptačí chřipce, ale spíš proto, že jsem byl líný jít si ho koupit. Cathérine se vrátila ve správný okamžik, tak jsem ji pozval na oběd, abych nemusel omáčku nechávat na zítra. Nu aspoň konverzaci si tu procvičuji, když k zopakování gramatiky jsem se stále ještě nedostal.

Dnes mě čekali první cvičení ze Softwarového inženýrství. Ode dneška už můžeme jezdit autobusem. Nevím proč jsem si myslel, že oba autobusy jezdí k univerzitě, ale krátce před starým mi došlo, že to tak evidentně není. Následoval zrychlený přesun ke vzdálené vysoké budově informatiky. Nakonec jsem doběhnul včas. Davida jsem potkal u hlavního vchodu a společně jsme se přemístili do učebny. Byla tam jen jedna slečna a ta odešla dvě minuty po plánovaném začátku cvičení. Došlo nám, že se možná cvičení ještě nekoná, protože nebyla přednáška. Na sekretariátu to potvrdila, k naší nelibosti jsme se ale dozvěděli, že na páteční cvičení databází ten druhý profesor přijde, takže domů dřív nevyrazíme.

Zajeli jsme tedy do obchodního střediska u nádraží. Já chci toaster (na sandviče) a David mikrofon (na Skype). Zjistili jsme, že minimálně tady se nedá říct, že by byla elektronika v Německu levnější než v Čechách a nic jsme nekoupili.

Ve schránce mě čekal dopis s potvrzením o pobytu a PIN ke kartě od banky. To mě trochu vyděsilo, protože ten chlapík říkal, že během týdne jako první pošlou kartu a pak asi den na to PIN. Davidovi přišla karta asi minulý týden a tenhle týden i PIN. Vzpoměl jsem si, že jsem minulý týden viděl u schránek nějakou prázdnou (vybranou) obálku, tak jen doufám, že nebyla od mé karty a pokud ano, tak že ta ecKarta funguje jako Maestro a ne jako Visa, tedy, že i u placení v obchodě musí člověk zadávat PIN. Podle zatím získaných informací by to tak mohlo být. Napsal jsem chlapíkovi do banky e-mail (nechal nám vizitku), jestli je všechno v pořádku, takže zítra budu snad moudřejší.

Dnes nic zvláštního

2006-03-14T18:10:00.000+01:00

Včera večer jsem měl dvojnásobné štěstí. Potřeboval jsem být ve 20:30 ve starém městě, to je asi 40 minut svižnou chůzí. Potřeboval jsem ale opravit nějaké údaje v seznamu kontaktů zahraničních studentů, takže bylo rozhodnuto, že zainvestuji do jízdy busem. Netušíc v kolik bus odjíždí jsem zaklapl notebook a na zastávce stál ve 20:01, bus jel ve 20:03, další pak až ve 20:33. Když jsem si chtěl označit dva proužky lístku (2*0,69€), přistoupila ke mně starší paní a řekla mi, ať to nedělám, že má speciální lístek a po 19h může vzít s sebou až 4 další lidi. Takže jsem to stihl a ještě se svezl zadarmo.

Teplo na pokoji vydrželo i dnes, voda už ale teče studená. Možná se němci sprchují obden. Po studené sprše a krátké snídani jsem vyrazil na nákup. Pečivo je tu dost často celozrné a podobně, nic pro Honzu ;), takže tu tam jím i docela zdravě ;). K obědu jsem chtěl udělat zeleninové rizoto, jenže bych to kilo mražené zeleniny neměl kam dát, máme tu jen lednici a v ní by to vydrželo jen den. Tak byly dnes špagety se sýrovou omáčkou (nakonec stačilo udělat ji z vody a nemusel jsem si ji kazit požadovaným mlíkem ;)).

Škola ještě nezačala a krom večerní party není dnes žádný společný program, takže jsme jen vyplnili s Davidem formulář, který budeme potřebovat podepsat od zodpovědných osob a dokonce jsem si dneska už i zacvičil. Výhoda toho, že tu nemám na pokoji koupelnu je docela rozumné množství volného prostoru.

Zápis do školy

2006-03-13T17:24:00.000+01:00

Tak dnes už jsme se konečně měli dozvědět nějaké podrobnosti ohledně studia. Ráno jsme se z kolejí zaregistrovali na stránkách kurzů na němčinu pro zahraniční studenty. Použili jsme špatné Matrikel Nummer (imatrikulační číslo), takže jsem to teď registroval znovu, snad to pochopí.

Škola totiž kromě hlavních předmětů nabízí i kurzy. Kurzy se vyznačují tím, že si jich student může zapsat jen omezené množství a také tím, že se na ně musí registrovat přes internet. Jsou kapacitně dost omezené a existuje několik způsobů výběru studentů. Na zmíněné němčině je to "metoda chrta", tedy česky "kdo dřív přijde (zaregistruje), ten dřív mele (tedy chodí na kurz)". U angličin (např. Business English) je to systém náhody, takže budou nejspíš losovat.

U normálních předmětů to bude nejspíš tak, že začneme prostě chodit tam, kam budeme chtít a až zápisem ke zkoušce (to bude až někdy v květnu) to začne být závazné. Vybrali jsme si v rozvrhu Softwarové inženýrství (SE) a Databáze (DB) v rámci studijního programu Wirtschaftsinformatik (hospodářská informatika). SE na léto nikde jinde není a u DB už jsem dostal studijní plán od toho profesora a zapadá to do rozvrhu, takže zkusím chodit tam, i když můj oficiální obor je čístá Informatik. Pak chci chodit ještě na Wirtschaftsenglish, možná to bude něco jako kurz Business English (na který se studenti tohohle oboru nesmějí hlásit), ale je větší šance, že budu moct chodit sem, než že mě vylosují na kurz.

Rozvrh zatím plný moc nemám, nepěkné ale je, že většinu hodin mám v pondělí a v pátek, což není zrovna příznivé s ohledem na občasnou jízdu domů. V pátek nám kurz němčiny začíná v 13:30 a já bych tipnul, že skončí v 15:00 ;(.

Sportovní centrum na univerzitě nabízí opravdu širokou škálu sportů. Je tam i tancování, plavání, kick-box, Capoiera (na tu bych docela chtěl zkusit chodit) a dnes jsem dokonce zjistil, že je tam nabízeno i Taekwon-Do, jedná se o tzv. tradiční Taekwon-Do, ale je to pro mě asi nejlepší volba, protože ITF klub tu nikde není. Průkaz do sport centra vyjde studenta na 15€ na semestr, což bude jistě méně než bych zaplatil, když bych do toho centra chodil normálním způsobem.

Univerzita narozdíl od FH začíná až v dubnu, takže i semestr pro sportovní centrum začne až pak. Teď bych musel platit ještě jiný poplatek. Takže holt počkám cirka do 24. dubna na začátek kurzů.

Ve škole jsme byli oficiálně uvítáni pánem ze zahraničního. Byl vážně dost vtipný a bylo příjemné ho poslouchat. Dozvěděli jsme se, že v menze se dá najíst za rozumnou cenu a poměrně bezpečně, každý den to prý přežije pár tisíc lidí (není ale naškodu počkat čtvrt hodiny po otevírací době, jestli nepřijede sanitka) ;). K pozdravu se v Bavorsku používá zásadně "Grüß Gott!", "Guten Tag" používají "nepřátelé" ze severu Německa ;). Nu bylo toho víc, ale už takhle jsem se rozepsal víc než je zdrávo. Chudáci čtenáři.

Hlavní je, že jsme dostali studentské průkazy (Studentenauswes) s imatrikulačním číslem. Číslo budeme potřebovat na registraci u zkoušek a ten malý kousek papíru nám bude sloužit jako průkazka na autobusy na celý semestr (počínaje touhle středou), takže nejspíš konec dlouhým pochodům přes město. Když je potřeba identifikace elektronická, používá se na to menza karta, není na ní na ní narozdíl od naší univerzity ani fotka ani jméno, ale jdou tam vkládat peníze a platí se v ní krom menzy i v cafeteriích a je potřeba na nákup kupónů pro tisk nebo např. sport centrum. Sice nám tam s Davidem na tom papíře (taková A3 vystřihovánka různých potvrzení o studiu) prohodili adresy kolejí (už na obálkách s klíčema bylo vidět, že to nejspíš na poslední chvíli změnili), ale na samotném průkazu adresa není, takže by měl platit.

Nu, dneska jsem to s psaním opravdu zase trochu přehnal, takže toho radši nechám a jdu si nakoupit nějakou potravu ;). Zítra nás čeká Barabend (aneb párty každé uterý na místních kolejích), spolu se Stammtisch (setkání zahraničních studentů) každý čtvrtek to vypadá na pořádný útok na naše peněženky, ještě štěstí, že nejsem zvyklý dát za večer nekolik litrů piva ;).

Už je zase teplo

2006-03-13T10:37:00.000+01:00

Paráda. Dneska jsem se vyspal hezky dlouho. Ráno mě čekalo přijemné překvapení. V pokoji už mám vcelku teplo. Asi trochu pomohlo vytáhnout z pod skříně, která stojí na podlahovém topení, ten velký spodní šuplík. Možná to bude i tím, že počasí je venku o poznání lepší. Další příjemné překvapení mě čekalo ve sprše, už teče teplá voda, to jsou ale vymoženosti ;)). Tak teď už jen, abychom si dnes zapsali všechny předměty, které potřebujeme a den bude vážně zuprrr.

Zima, zima...

2006-03-12T15:04:00.000+01:00

Dneska mě ráno čekala docela ledová sprcha. V tomhle případě nejde o žádnou metaforu... Nevím proč, ale pokaždé, když jsem se šel zatím sprchovat, musel jsem čekat než odteče studená a začne téct teplá voda. Jenže dneska nezačala...

Topení (nemám páru, kde se nachází, nejspíš je někde pod podlahou) mám zapnuté v podstatě na plné pecky a přesto je na pokoji docela zima. Já už chci léto ;)). Dokonce jsem chvíli ťukal do notebooku v rukavicích ;). Že já nejel do Španělska..

Výlet do Mnichova

2006-03-11T22:37:00.000+01:00

Jak už jsem říkal dříve, máme od od Tutoren náplánováno pár společných akcí. Na sobotu byl plánován výlet do Mnichova. Sraz se přesunul na 8:15 na hlavním nádraží. Ráno jsem rychle nakoupil nějaké housky na cestu a vyrazili jsme zase pěšky k nádraží (stihli jsme to akorát, já si totiž ráno spletl čas srazu s klukama a tak jsme vyrazili s 15 minutovým zpožděním).

Vytvořili jsme skupinky po pěti lidech a za 25€ si koupili Bayern-Ticket, který platí pro 5 osob na celý den (ve všední den asi ale až od 9h), za 5€ do Mnichova a zpátky, to je docela fajn cena. A pak hurá na vlak.

Cesta trvala asi hodinku a půl. Prošli jsme část Mnichova a ve 12:00 si vyslechli na Marienplatz desetimutové vyzvánění zvonů následované hýbáním panáčků (alá orloj). V ulicích Mnichova probíhá výstava pomalovaných lvů, je to obdoba pražských krav. Nakonec jsem jich vyfotil asi 40 a k tomu jednu krávu ;-).

V jednu jsme vyrazili do muzea. Měli jsme sice rozchod a každý mohl jít kam chtěl (třeba mrknout na stadión), ale nakonec jsme šli do muzea nejspíš všichni. Muzeum je obrovské. Na rozloze 55000m2 (všechny nuly tam fakt patří) je 55 různých expozicí (namátkou: Chemie, Letectví, Zemědělství, Astronomie, Mosty a vodní díla, Počítačová technika, Papír, Tisk atd.). Nahoře je planetárium, pro které je ale už potřeba speciální lístek. O velikosti trochu vypovídají fotky (v jedné z expozic jsou napřiklad vystavená letadla v životní velikosti). Jsou vystavovány věci v originální velikosti, ale i spousta modelů, občas i krásné modely s malými človíčky, všechno je popsané a u spousty věcí je i počítač s doprovodným materiálem. Občas je možnost si něco i sám zkusit na nějakém modelu. Necelé tři hodinky stačili sotva na to, aby se člověk pokusil projít všechny expozice, ale nesměl se nikde zastavovat a nic si číst. Za 3€ pro studenty se tu nabízí obrovské kvantum informací.

Nakonec jsme se zastavili ještě v jedné obrovské hospodě a pak se s klukama vydali na vlak zpátky do Regensburgu.

Vlak jsme dosprintovali na poslední minutu a do Rege dorazili ve čtvrt na osm. Byl jsem už tak unavený, že jsem na kolej jel dokonce autobusem. Ještě jsem nakoupil, protože v Německu nemají v něděli žádné krámy otevřeno. Aspoň že v sobotu už rozšířili pracovní dobu i na odpoledne a mají otevřeno do 20:00. Nejlevněji se tu dá nejspíš pořídit bílý toustový chleba, ten vyjde i na 0,38€. Koupit si normální chleba budeme muset pak ve víc lidech, člověk ho sám nesní a stojí několik euro, takže by byla docela škoda ho nechat uschnout.

Nu a nakonec kompletní sbírka fotografií:

Fotky z Mnichova
Sochy lvů v ulicích
Deutches Museum

Další fotky

2006-03-10T23:38:00.000+01:00

Pár dalších fotek můžete najít u Davida. Občas tam najdete i moje fotky, které jsem neuznal za vhodné dát na tenhle blog ;).

Takže pokud někdo, ještě stále nevěříte, že tu jsem, tak mrkněte sem:

- Cestou na Stammtisch
- Cestou si ještě něco dopisuju na chystaný contact list
- Keep smiling

- A jdeme na sraz prohlídky města
- Už se blížíme, je vidět Dóm

Procházka městem

2006-03-10T17:34:00.000+01:00

Aspoň něco děláme pro své zdraví ;-). Dnes jsme nachodili pěkných pár kilometrů. Nejdříve 40 minut do starého města k Dómu (přece nedáme 1,7€ za autobus ;), pak hodinu a třičtvrtě procházka po měste s výkladem v angličtině od profesionálního průvodce. Fotek vám tentokráte ukážu trochu víc, takže mrkněte sem:

Fotky z procházky

Nebojte, koleje nám Dunaj nezatopí, jsme na kopci. Dozvěděli jsme se něco o historii Regensburgu. Na poslední fotce můžete vidět stavbu nové univerzitní menzy.

Pak jsem zašel koupit německou SIM kartu, posledně na mě už nevyzbyla, ale ukázalo se, že to zase tolik nevadí ;). Všichni tehdy zaplatili za kartu 19,99€ (tak to stojí na webových stránkách operátora) a nevím proč, po mě chtěli jen 14,95€. Moje telefonní číslo je +4917665151471. Smska vyjde cirka na 5 českých korun, není to o tolik levnější než s roamingem (8,33Kč), ale narozdíl od roamingu nebudu platit za příchozí hovor, když mi bude chtít někdo zavolat.

Pak jsme s Davidem zašli do menzy, stihli jsme to jen tak tak. Názvy jídel většinou stejně neidentifikujeme, tak jsme zvolili opět jedničku, je nejlevnější, tak to ve volbě pomůže. Měli jsme nějaké rýžové koule v rajské omáčce a docela mi to chutnalo. No a pak další pochod na koleje.

Stammtisch 2

2006-03-09T23:59:00.000+01:00

Tak tady ještě momentka ze čtvrteční hospůdky, abyste věřili, že tu vážně jsem ;). Další budou možná zítra z Davidova digitálu..

Stammtisch

2006-03-09T23:51:00.000+01:00

Tak jsme právě absolvovali první Stammtisch. Je to setkání lidí ze zahraničí, kteří sem přijeli studovat nebo třeba na praxi. A uskutečeňuje se každý čtvrtek, takže se máme ještě na co těšit.. Sraz jako obvykle mezi Domem a poštou (kódové označení Dompost), pak přesun do tradiční hospůdky Geflickte Trommel.

Sešlo se nás opravdu hodně. Krom spousty poláků je tu i dost lidí z Brazílie, je tu i docela dost lidí z Plzně (někteří tu zůstali na více semestrů, na praxi a podobně). Rozhodnul jsem se trochu napomoct předávání kontaktů a nechal kolovat seznam pro zapsání jména, e-mailu apod. ;-)

A teď následuje pár fotek bez podrobného komentáře:

Blog k použití

2006-03-09T16:27:00.000+01:00

Tak jsem dodal aspoň pár fotek a rozeslal odkaz na tenhle blog. Mimoto jsem dnes připravil blog (rege.blogsome.com) pro nás zahraniční studenty v Rege, tak jsem zvědav, jestli se to chytne.

Pasta asciuttas

2006-03-08T23:59:00.001+01:00

Tak dneska jsem vstával opravdu pozdě. Probudil jsem se těsně před osmou, počkal si na zazvonění mobilu, abych budíka zase hezky rychle vypnul a spal dál. Nakonec mě vzbudilo v 11:30 až PDA, které pípalo hodinu před plánovaným srazem na oběd v menze.

Místní menza je dost velká, ale místní univerzita taky, takže jsem zvědav, jak to bude v průběhu semestru vypadat. Už dneska tam bylo docela dost lidí a to ještě škola nezačala. Výdejní doba menzy je 11.15-13.45, v sobotu pak 11.30-13.30. Nabízeli tři hlavní jídla a já si nakonec vybral Pasta asciuttas, tedy špagety. Při studentské slevě tu dá člověk za oběd asi tolik jako bez slevy u nás. Jídelníček je i online.

Pak jsme se vydali koupit předplacené sim karty. Nejvýhodnější pro nás bude prý 02, protože budeme mít z předplacených karet nejnižší cenu za volání mezi sebou. Karta vyjde na 19,55€ a je v tom 5€ počátečního kreditu a 10 sms každý měsíc zdarma, za sms dáme asi 0,19€. Ceny za volání na pevné linky, v síti 02 a do jiných sítí se liší ve špičce, mimo špičku a o víkendu a jsou dle ceníku samozřejmě vyšší než v Čechách. Asi jsme je dost zaskočili, sim karet měli málo, nu nakonec ne zas tak málo, ale na mě jako posledního už prostě nevyzbylo. Mám přjít v pátek. Jiný vhodný krám prý v okolí není, ale zkusím se podívat jinam podle adres z internetových stránek.

Tentokrát jsme k hromadnému přesunu využili autobus. Jedna jízda v té nejmenší zóně stojí 1,7€. Katrin nám doporučila koupit si lístek s proužky na 10 jízd za 6,9€. Já jsem si pak ale na zadní straně přečetl, že jeden proužek stačí jen pro děti do 15 let a normální je tedy označit dva, takže těžko říct a budeme se muset příště řidiče zeptat, jak je to s námi jako studenty.

U vlakového nádraží bylo vidět ohromné množství zaparkovaných kol. Zprvu jsme si mysleli, že jsou tam na prodej v místním Bikehaus, ale nebyly ;). Pár použitých ale přece jen prodávali, takže jsme zjistili, že od 60€ lze pořídit starší horské kolo, no uvidíme časem..

S Davidem jsme pak zase vyrazili na kolej pěšky. Pozdní odpoledne a večer jsem už zase strávil u notebooku (například prací na tomhle blogu). Zaregistroval jsem konta pro internet dvěma anglicky mluvícím studentům z Polska, kterým jsem to v poledne nabídnul. Zatím jsem tu žádného nového spolubydlícího nepotkal. Nu a máme zase docela dost hodin (ještěže čas příspěvků můžu nastavovat ručně a neodpovídá tedy době vložení ;), takže bych si měl jít lehnout. Fotky holt budou později.

Už máme účet a hlavně net

2006-03-07T23:59:00.000+01:00

Dnes jsme vyrazili na desátou do školy. Od specialistky přes ubytování zahraničních studentů jsme se dozvěděli podrobnosti ceně našich kolejí apod. (viz Bydlíme).

Pak nás čekala procházka na místní úřad, kde jsme se přihlásili k pobytu. Vyplnili jsme formulář, který jsme nevyplnili včera, protože nejspíš došli, okopírovali nám pasy a zbytek už za nás zařídili Tutoren.

Pak jsme vyrazili do banky. Katrin už včera okopírovala naše pasy a vzala si od nás papír s potvrzením o studiu, takže místní banka už pro nás měla všechny smlouvy předpřipravené a měli jsme domluvený termín. Konto jsme založili HypoVereinsbank, protože prý s univerzitou spolupracuje a na FH je její bankomat. Vedení účtu je zdarma, jen se člověk musí každý měsíc v bance zastavit, aby si vytisknul výpis z účtu, jinak mu ho pošlou a to by musel platit. Rovnou jsme zaplatili 74€ jako školní poplatek, za který dostanem jízdenku na MHD a dopravu v přilehlém okolí na celý semestr. Platební karta nám přijde poštou během týdne, PIN dorazí den na to.

Během pobytu na úřadě od nás Tutoren vybrali 10€ na zálohu na kartu do menzy a teď jsme ji dostali. Společně jsme zašli do menzy, tam přes automat vložili eura na účet. Cestou jsem se dozvěděl, že na internet studentský průkaz potřebovat nebude a přečetl si tedy podrobněji instruktážní manuál k získání konta. Museli jsme pomocí menza karty koupit Wertcouponen, kupóny s číslem a heslem, kterými si nabijeme účet, ze kterého se nám za internet na semestr strhne 6€. Bohužel jsme si předtím neopsali ethernetové adresy našich počítačů, takže jsme registraci na počítačích FH provést nemohli a vrátili jsme se na kolej s tím, že po krátkém obědě se zase vrátíme.

K obědu jsem si dal bramborový guláš z konzervy, takže žádné kuchařské kouzlení se nekonalo. Konečně jsem na naší části patra potkal nějakého spolubydlícího. Catarine studuje prvním rokem práva a taky bohemistiku (umí tedy pár českých slovíček ;)). Domluvili jsme se, že zkusím počítač zaregistrovat od ní. Podařilo se, tak jsme ještě zaregistrovali Davida s Jirkou a odešli jsme čekat na zprovoznění netu.

Po pár hodinách (konkrétně v 18:58 ;) se mi internet rozběhnul. Strávil jsem pak spoustu hodin připojený na Skype, občas prohodíc pár slov s Lenkou a snažíc se rozchodit soft pro stahování fotek z digitálu. Pak jsem taky pročítal některé univerzitní stránky apod. a ve výsledku odcházel od počítače asi ve dvě ráno.

Bydlíme

2006-03-06T14:00:00.001+01:00

Máme samostatné pokoje, kluci jsou v budově kousek ode mne. V jedné z částí města je několik budov kolejí, jsou tu minimálně tři různé druhy budov, liší se jak z venku, tak samozřejmě zevnitř. Kluci mají samostatné pokojíky se sprchou a WC. Já jsem v jiné budově a můj pokojík (taky jednolůžák) je moc hezký - nový nábytek - tj. postel, skříň, skřínka, stůl, je tu i deka a spol. i s dvojím povlečením. Záchody jsou na chodbě, ale jsou dva pro 5 pokojů, takže pohodička, stejně tak i sprcha je tu dvakrát. Je tu i pěkná kuchyňka s elektrickým sporákem (troubou). Na pokoji mám docela místo, takže budu moc možná i trochu cvičit. Přikládám pár fotek z přípravy k zabydlení ;) - to znamená, že peřina a spol. nejsou povlečené a není to tedy ukázka toho, jak běžně vypadá moje postel. Další fotky ubytování budou časem.

A tady je moje kompletní adresa:

Friedrich-Ebert-Wohnheim (Studentenwerk)
Friedrich-Ebert-Str. 1, Zimmer 1018
93051 Regensburg

V úterý ráno jsem pak na zahraničním zjistil, že můj pokoj mě bude stát 182€. Je to horší než třeba 140€, ale lepší než 270€, když má člověk grant 280€. Nemám balkon, takže jsem nejspíš ušetřil 5€. Zajímavé je, že kluci bydlící v Gesslerheimu (jednolůžáky s WC i sprchou na pokoji) budou platit 150 resp. 155€ s balkonem.

První den v Regensburgu

2006-03-06T11:59:00.000+01:00

Na 15:15 jsme už byli zpátky ve škole, přemístili jsme se do učebny a vyplnili formulář k ohlášení pobytu. Docela milé je, že ho město Regensburg vydává v mnoha jazykových verzích, mezi nimiž čeština nechybí. Pak jsme přišli k chlapíkovi, kterému jsme ukázali "euro" průkazku pojišťovny, on měl všechny papíry připravené, takže nás jen poučil, jak že doktorovi máme ukázat naši průkazku a pas a bylo hotovo.

Zahraničních studentů nás bylo dnes vyplňovat ty papíry cirka 20, je tu dost Poláků, nějakej Amik, někdo z Itálie, kluk z Holandska, slečna z Brazíle, Španěl, tři kluci z Turecka.

Pochopili jsme, že přístup k netu z kolejí budeme mít nejspíš až dostaneme studentský průkaz, což nebude hned. Časem se sice ukáže, že šlo o omyl, ale o tom potom. Aspoň že konto na školní počítače jsme dostali hned. Učebnu jsme teď o prázdninách otevřenou nestihli (přišli jsme po 16h), ale postačil nám aspoň "e-mail corner", takže když konečně počítače naběhli a my vyplnili šílené přihlašovací jméno (něco jako .abc12345.6.stud.), mohli jsme poslat aspoň nějaké sms nebo e-mail.

Zatím nemáme průkaz na mhd, takže na domluvené večerní posezní v hospodě jsme se k místu srazu (Dompost) u chrámu na náměstí, které budeme k srazům (mimo kanclu zahraničního oddělení) používat často, vydali pěšky. Zabralo nám to cirka 45 minut a za celou dobu jsme v ulicích viděli strašně málo chodců, za to jsme na to jaká je zima viděli docela dost cyklistů. Podmínky pro cyklisty jsou v Rege výborné (vedle chodníku se táhne stezka pro cyklisty), takže jsem zvědav na jaro, řekl bych že tu bude cyklistů mraky.

Já jsem ještě vyrazil do místního buddhistického centra a k zahraničním studentům se přidal později. V hospodě s námi byli i Tutoren. Většina zahraničních studentů mluví spíše anglicky než německy, často německy aspoň trochu rozumí, ale v mluvení preferují angličtinu, takže si tu člověk procvičí oboje.

Na kolej jsme se zase vrátili pěšky, dorazili jsme chvíli po půlnoci a já brzy na to s chutí zalezl do postele. První den byl úspěšně za námi.

Vyrážíme

2006-03-06T01:00:00.000+01:00

Včera jsem doufejme sbalil vše, co můžu během prvních čtrnácti dní potřebovat. Výsledkem byla velká sportovní taška a krabice s jídlem a pár kousky nádobí. Normální počítač naštěstí nepovezu, protože mám notebooka. Máme jet ve třech, Jirka vezme Volkswagen Polo, protože na něm má zimní pneu, kluci si počítače berou, tak jsem zvědav, jak se tam vlezeme...

Nějak se to tam vejít musí

Bez počítače město neopustíme

Nu povedlo se. Cesta uběhla rychle, na hranicích se dokonce ani nezeptali, proč vezeme tolik věcí a jen chtěl, aby se David vzadu připoutal a ometli jsme sníh ze střechy.

Po cirka třech hodinkách jsme dorazili do Rege. Pomocí Stadplanu (mapy města), který nám z FH přišel již před delší dobou poštou jsme se poměrně snadno dostali ke škole. Na zahraničním oddělení (Auslandsamt) jsme zjistili, že mají zrovna pauzu a budeme muset cirka 40 minut čekat.

Před 13:30 dorazila sympatická postarší dáma Janina, se kterou jsme už komunikovali e-mailem a párkrát jsem jí volal. Dostali jsme klíče od pokojů na kolejích, pár výtisků papíru, který nám bude sloužit jako dočasné potvrzení o studiu, obálku s údaji pro přihlášení do místní počítačové sítě a další materiály s užitečnými informacemi.

Seznámili jsme se s prvním ze studentů označovaných jako Tutoren, jsou to studenti, kteří nám zahraničním studentům se vším zařizováním pomáhají. Dostali jsme přehled na následujících pár týdnů toho, který den s námi co půjdou zařizovat, kdy bude jaká party nebo sraz ve městě či nějaký výlet. První bod tohle týdne začínal v 15:15, takže jsme ještě měli čas vyrazit na koleje a pak se vrátit...

Loučení je těžké

2006-03-05T14:00:00.000+01:00

Zbývá poslední den do odjezdu a tak je na čase pustit se do balení, tzn. dle předem sesmoleného seznamu potřebných věcí všechny věci seskupit a nějakým způsobem vtěstnat do velké tašky.

A je to tady, do odjezdu nezbývají dny ale hodiny. Je na čase rozloučit se s těmi, s nimiž člověk trávil téměř každý den. Víte, že o vás bude mít pár lidí strach a když se ještě k tomu ve zprávách objeví informace o kolapsu a problémech se sněhem v Bavorsku, je vám jasné, že žádné utěšování nepomůže.

Únor

2006-03-05T13:00:00.000+01:00

Na letní semestr jsem si na české univerzitě zapsal jen dva povinné předměty (Databázové systémy 2 a Pokročilé softwarové inženýrství). Na začátku semestru jsme si z FH vyžádali podrobnější sylabus dvou z předmětů, které si chceme zapsat (Datenbanken, Software Engineering) a získali od českých přednášejících příslib uznání českých předmětů, pokud splníme tyto jejich německé ekvivalenty.

Můj rozvrh na ZČU byl opravdu minimální a, tak jsem mohl čas využívat jako bych měl ještě prázdniny. Občas jsem do školy ale přece jen zašel, párkrát jsem dokonce strávil několik hodin na přednáškách fakulty ekonomické, vzal jsem svého nového stříbrného miláčka (notebook
Asus A6R, který jsem si o Vánocích kvůli Německu koupil :) a vyrazil na přednášky jako Světová ekonomika, abych strávil část dne blízko ještě novějšího a podstatně víc okouzlujícího miláčka... Což mi připomíná fakt, že studijní pobyty na zahraniční univerzitě se ukazují jako užitečné v mnoha ohledech a dokonce stačí, aby měl člověk (my.opera.com/kovman) třeba jen pár dní do odjezdu do Španělska, na svou rozlučku pozval pár přátel z různých fakult a hned jim může změnit život.

Během února jsem sice neudělal moc práce ale zato jsem stihl spoustu věcí, ke kterým jsem se již dlouho nedostal, byl jsem kupříkladu po čase zase bruslit resp. hrát hokej. Poprvé od lyžáku na prvním stupni osmiletého gymlu jsem stál na běžkách a strávil dva báječné víkendy na horách.

Stačila chvilka nepozornosti a už jsem byl ve svahu

A jak to všechno začalo

2006-03-05T00:00:00.000+01:00

Musím se přiznat, že se jazyky učím docela dost rád, a to jak jazyky určené k hovoru, tak k programování. O možnosti studovat na zahraniční univerzitě jsem se dozvěděl už v prvních ročnících na univerzitě a byl jsem rozhodnut takovou příležitost využít.

Asi začátkem třeťáku jsem si zjišťoval podrobnosti, z počátku jsem chtěl vyrazit do nějaké anglicky mluvící země, ale ta stejně nebyla k dispozici a časem jsem zjistil, že Německo mě láká víc, protože němčinu si chci procvičit víc. Bylo také volné místo do Španělska, ale ani rostoucí rozšíření španělštiny mezi světovou populací mě nakonec nepřimělo vybrat si Španělsko. Možná nejsem takový šílenec jako Kovi, abych vyrazil na studium s minimální znalostí jazyka ;).

Z nabídky univerzit jsem si tedy vybral německou univerzitu (resp. vysokou školu), konkrétně Fachhochschule Regensburg (dále jen FH). Příhlášku na letní semestr jsem chtěl podat už před prázdninami, tedy v době, kdy se podávali přihlášky na zimní semestr, nakonec jsem to ale odložil a všechno to dal dohromady až v září. Nakonec jsme to dávali dohromady společně s Davidem. To jsem takhle procházel knihovnou a vidím, jak si David prohlíží mě už známé modré stránky FH.

Nakonec se nám podařilo zajistit, abychom mohli vyrazit oba, i když místo už bylo jen jedno. Peníze z grantu se nakonec použili z jiného neobsazeného německého města.

V průběhu zimního semestru nás čekalo několik dalších zařizování a zjišťování, napsat pár mailů do Německa, párkrát tam zavolat, poslat peníze na vratnou i nevratnou kauci na koleje, podepsat smlouvu na grant, získat výjimku na sepsání Learning Agreementu, protože dopředu nemáme jisté, které předměty si zapíšeme apod.

Založen blog

2006-02-21T12:20:00.000+01:00

Po vzoru Koviho, kterého jsem v podstatě k založení jeho blogu přemluvil, jsem dnes založil svůj blog. Bude to takový malý deníček o tom, jak přežívám či si užívám studium v Regensburgu. Jsem na sebe sám zvědav, jak moc a jak pravidelně sem zvládnu psát.